Čís. 1664.Tím, že obviněný, byv ze zdravotních důvodů poslán na dovolenou až do představení před super arbitr ační komisi, této komisi předveden a superarbitrován nebyl, nýbrž zákonným způsobem a pravoplatně byl presentován, založena byla podle §u 11 čís. 1 v. tr. ř. vojenská trestní soudní pravomoc.Dnem, kdy obviněný dle výnosu M. N. O. č. j. 53.180 org. mob. ze dne 10. července 1920 měl býti demobilisován, přestala pravomoc vojenských trestních soudů; lhostejno, že obviněný byl i po této době v činné službě podržen.(Rozh. ze dne 11. června 1924, N I 55/24.)Nejvyšší vojenský soud sdělil Nejvyššímu jako zrušovacímu soudu, jak hodlá rozhodnouti spor o příslušnost,, který vznikl v trestní věci proti čet. v zál. Františku L-ovi mezi vojenským prokurátorem v Praze a státním zástupcem v Praze o požádal dle §u 39 v. tr. ř. o sdělení názoru Nejvyšší soud.Nejvyšší soud jako soud zrušovací zodpověděl dotaz takto:Nejvyšší soud souhlasí s tím, by v záporném sporu o příslušnost mezi státním zastupitelstvím v Praze a vojenským prokurátorem v Praze v trestní věci proti Františku L-ovi pro řadu různých trestných činů, najmě též pro různé zločiny, uznána byla příslušnost vojenských justičních úřadů pro všechny trestné činy, jež byly L-em spáchány do 10. srpna 1920 a u nichž také vyhověno bylo předpisu §u 16 odstavec prvý a druhý v. tr. ř., jinak pro obyčejné trestné činy příslušnost občanských trestních úřadů (soudů), neboť rozhodným jest, že obviněný, ježto nebyl superarbitrační komisi předveden a superarbitrován, byl dne 7. února 1919 zákonným způsobem a právoplatně presentován a tím byla vojenská trestní soudní pravomoc dle §u 11 čís 1 v. tr. ř. založena a že dle daných, pro ročník 1894 všeobecně závazných nařízení měl býti demobilisován a dnem 1. srpna 1920 propuštěn. Tímto dnem skončila povinnost obviněného k činné službě vojenské a důsledkem toho dle §u 12 čís. 1 v. tr. ř. i poměr, zakládající vojenskou trestní soudní pravomoc, s výhradou v §u 16 odstavec prvý a druhý v. tr. ř. stanovenou. V daném případě propuštění obviněného sice ve skutečnosti provedeno nebylo a týž byl i přes tuto dobu v činné službě podržen, leč toto nedopatření podřízeného vojenského tělesa nezakládá samo o sobě soudní příslušnost vojenských úřadů, nemajíc žádného zákonného podkladu a odporujíc vyššímu pravoplatnému nařízení.