Čís. 1649.

Také zastavením svěřené věci lze spáchati zpronevěru (§ 183 tr. zák.), když tím pachatel projeví úmysl, věc si přivlastniti nebo zadržeti.
Neoprávněné provozování zubolékařské praxe spadá pod § 343 tr. zák., jenž nebyl ani zrušen ani změněn zákonem ze dne 14. dubna 1920, čís. 303 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 31. května 1924, Kr I 739/23.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 17. března 1923, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem zpronevěry podle §u 183 tr. zák. a přestupkem podle §u 343 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Dle čís. 9 a) §u 281 tr. ř. namítá zmateční stížnost: a) že není tu skutkové podstaty zločinu zpronevěry, poněvadž L. obžalovanému chrupu nesvěřil, nýbrž dal mu jej proto, by mohl zakročiti proti Dru K-ovi; zastavením jeho stěžovatel prý chrupu trvale nezadržel, jak předpokládá zákon v §u 183 tr. zák., poněvadž jej může kdykoliv vyplatiti a vrátiti; b) neoprávněné vykonávání zubolékařské praxe jest trestno pouze jako politický přestupek a nikoliv soudní podle §u 343 tr. zák. Avšak obě námitky jsou bezpodstatné, neboť ad a) soud zjišťuje, že František L. odevzdal obžalovanému svůj umělý chrup s ujednáním, by jej přepracoval a L-oví vrátil. První soud správně uznal, že jde o věc svěřenou, odevzdanou se závazkem, by s ní bylo určitým způsobem naloženo. Jest však dále zjištěno, že obžalovaný svému závazku nedostál, chrup neprepracoval a L-ovi nevrátil, nýbrž, zastaviv jej za svůj dluh Karlu K-ovi, nakládal s ním bezprávně způsobem, toliko vlastníku příslušejícím. Také zastavením věci lze spáchati zpronevěru, když tím pachatel projeví úmysl, věc si přivlastniti nebo zadržeti, jak to učinil obžalovaný, o němž rozsudek zjišťuje, že není vůbec s to, svěřenou věc L-ovi vrátiti.
Ad b): Zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 303 sb. z. a n. a prováděcí nařízení k němu ze dne 17. prosince 1920, čís. 673 sb. z. a n. upravují nově pouze rozsah oprávnění zubních techniků, kdežto na trestních ustanoveních §u 343 tr. zák. nezměnil nový zákon ničeho. Stanoviť § 7 cit. zák. výslovně, že přestupky tohoto zákona, pokud nejsou trestný dle živnostenského řádu, a pokud nepodléhají trestu přísnějšímu, trestají zdravotní úřady.
V tomto případě jsou splněny předpoklady pro odsuzující výrok podle §u 343 tr. zák. ve zjištěních prvého soudu, že obžalovaný, nenabyv lékařského učení a nemaje dle zákona práva, vykonávati zubolékařskou praxi (ba ani oprávnění vykonávati živnost zubního technika;, provozoval po živnostensků zubolékařskou praxi tím, že za peníze více osobám vytáhl zuby.

Citace:

č. 1649. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 418-419.