Čís. 1800.

Na propadnutí zbraně při odsouzení pro § 36 zbroj. pat. dlužno uznati i tehdy, když pachatel nebyl majitelem zbraně. Do tohoto výroku nepřísluší majiteli zbraně ani právo odvolání ani právo zmateční stížnosti, třebaže se trestní řízení vedlo zároveň též proti němu pro jiné trestné činy.
(Rozh. ze dne 18. listopadu 1924, Zm II 435/24.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného Ondřeje P-а do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Moravské Ostravě ze dne 23. července 1924, kterým byli uznáni vinnými Ondřej F. zločinem krádeže podle §§ů 171, 173, 174 II. f), 176 II. a) tr, zák., podílnictví na krádeži podle §u 185, 186 a) tr. zák. a přestupky podle §§ů 197, 461 tr. zák. a §§ů 32 a 36 cis. pat. ze dne 23. října 1852, čís. 223 ř. zák., a Ondřej P. zločinem spoluviny na krádeži podle §§ů 5, 171, 173, 174 II. f) tr. zák. a jímž prohlášeny zabavené flobertky za propadlé, vyhověl, pokud napadla výrok nalézacího soudu, jímž byl stěžovatel Ondřej P. uznán vinným zločinem spoluviny a podílnictví na krádeži podle §§ů 5, 171, 173, 174 II. f) tr. zák., zrušil napadený rozsudek v této části výroku o vině, jakož i ve výroku o trestu stěžovatelově jako zmatečný a věc vrátil nalézacímu soudu k opětnému projednání a rozhodnutí. Odvolání Ondřeje P-а, správně zmateční stížnost, pokud napadla výrok prvé stolice, že se i flobertka, stěžovateli patřící, prohlašuje za propadlou, zavrhl. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Přes zrušení výroku o trestu stěžovatele Ondřeje P-у bylo ponechati nedotčeným výrok o propadnutí zbraně i ohledně flobertky, stěžovateli patřící, neboť tento výrok jest důsledkem odsouzení spoluobžalovaného F-y pro přestupek §u 36 zbrojního patentu a tudíž částí trestu F-ovi uloženého, třebaže se dotýká ve svých soukromoprávních důsledcích i stěžovatele. Stěžovatel napadá tuto část rozsudku odvoláním, které jest však ve skutečnosti zmatečni stížností, opírající se o důvod čís. 11 §u 281 tr. ř. Avšak do této části rozsudku nepřísluší stěžovateli ani právo odvolání, ani právo zmateční stížnosti. Okolnost, že řízení proti němu bylo vedeno Ve spojení s trestním řízením proti F-ovi, nepropůjčuje mu povahy obžalovaného i co do řízení, pokud bylo vedeno, a do rozsudku, pokud byl vynesen proti F-ovi. Nepřísluší mu ani povaha soukromého účastníka, protože neprohlásil v prvé stolící, že se k trestnímu řízení proti F-ovi připojuje (§ 47 tr. ř.). Bylo proto v tomto směru zmatečni stížnost zavrhnouti v neveřejném zasedání z důvodu, že byla podána osobou k tomu neoprávněnou (§ 282 tr. ř., § 1 čís. 1 a § 4 čís. 1 zákona čís. 3 z roku 1878, viz i § 283 tr. ř.). Nehledě k tomu, stěžovatel nedokázal ani formální vadnost povšechného skutkového předpokladu nalézacího soudu, že stěžovatel půjčil flobertku F-ovi nevěda, že jí tento použije k pytlačení, a jest touto skutečností propadnutízbraně odůvodněno, třebaže nebyla nošena majitelem, nýbrž osobou jinou, nemající zbrojního pasu.

Citace:

č. 1800. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 698-699.