Čís. 1622.

S hlediska §u 128 tr. zák. nesejde na tom, zda necudný dotek těla nedospělé osoby byl snad jen přechodným a okamžitým; stačí, že nebyl jen nahodilým.
V pouhém vyzvednutí sukně nelze ještě spatřovati pohlavní zneužití.
Netřeba, by ukojení chlípných chtíčů pachatelových skutečně nastalo; stačí, že čin byl za tím účelem předsevzat.
(Rozh. ze dne 3. května 1924, Kr I 751/23.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupltelstva do rozsudku krajského soudu v Jičíně ze dne 10. října 1923, jímž byl obžalovaný podle §u 259 čís. 3 tr. ř., sproštěn z obžaloby pro zločin zprznění podle §u 128 tr. zák., spráchaný na Marii V-ové, zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl. Jinak zmateční stížnost svátního zastupitelství zavrhl. V otázkách, o něž tu jde, uvedl v
důvodech:
Zmateční stížnosti veřejného obžalobce nelze upříti oprávnění, pokud uplatňuje s hlediska zmatku čís. 9 a) §u 281 tr. ř., že výrokem sprošťujícím obžalovaného z obžaloby pro zločin zprznění, spáchaný na Marii V-é, nesprávně vyložen byl zákon. Nalézací soud zjišťuje, že obžalovaný přišel v září 1923 k 12leté Márii V-é, sedící na bobečku, šáhl jí pod sukně1 na přirození a odnesl ji od chlívka , odkud mu utekla. V jednání tom neshledal soudní dvůr skutkové povahy zločinu §u 128 tr. zák., ježto prý néjsou tu jeho předpoklady, poněvadž ku pojmu tělesného zneužití nestačí pouhé sáhnutí na nahé přirození, nýbrž že by muselo nastati omakování, jež by trvalo aspoň nějakou chvíli, by bylo způsobilým k ukojení chlípných chtíčů, k čemuž zajisté pouhé šáhnutí nestačí. Názor tento nelze schváliti. Skutková podstata zločinu podle §u 128 tr. zák. nevyžaduje po stránce objektivní než tělesné; správněji pohlavní zneužití těla osob tam označených, spáchané jakýmkoli způsobem, vyjmouc mimomanželskouj soulož. Nesejde na tom, zdá dotek nahého přirození osoby, požívající ochrany dle §u 128 tr. zák., byl snad jen přechodným a okamžitým,: stačí, když byl bezprávným, nikoli nahodilým. Není také zapotřebí, by tímto zneužitím Skutečně nastalo ukojení chlípných chtíčů pachatelových. Trestným ve smyslu §u 128 tr. zák. zneužití to stává se již tím, že bylo za tím účelem předsevzato. Nalézací soud ovšem po: stránce subjektivní uvádí, že z vylíčení průběhu svědkyní V-ou a z celého jednání obžalovaného je prý patrno, že Obžalovaný ničeho nepodnikl, z čeho by se mohlo souditi, že čin jeho směřoval k ukojení jeho chtíčů, a že naopak toto jednání spíše by nasvědčovalo tomu, že obžalovaný V-é na přirození sáhl a ji do kolny odnesl, by na ní vykonal soulož; čemuž prý také nasvědčuje ta okolnost, že ji vyzýval, aby si šla z ..... t. Než výrok ten jest zřejmým výronem právního omylu soudu nalézacího o náležitostech objektivní skutkové povahy zločinu podle §u 128 tr. zák. a proto rovněž zmatečným ve smyslu dovolávaného zmatku. Nehledíc k tomu, jest výrok ten stižen též zmatkem dle čís. 5 §u 281 tr. ř., veřejným obžalobcem sice ne číselně, avšak věcně uplatňovaným proto; že nalézací soud mlčením přešel posudek znalce Dra H-ho, dle něhož jednání, které prováděl Obžalovaný, činí se za účelem ukájení pohlavního pudu, z čehož se dá souditi, že též obžalovaný jednal v tomto úmyslu. Mimochodem budiž jen ještě podotčeno, že také okolnost, soudem nalézacím dotčená, že asi úmysl obžalovaného směřoval k vykonání soulože, poukazuje k tomu, že obžalovaný, jsa tehdy pohlavně rozrušen, jednal v úmyslu, by chlípné své chtíče aspoň částečně ukojil.Naproti tomu nelze spatřovali, jak to činí zmateční stížnost, objektivní náležitost skutkové podstaty zločinu dle §u 128 tr. zák. též v tom, že obžalovaný 11leté Aloisii P-ové a 8leté Zdeňce H-é vyzvedl sukně, ježto v těchto případech nemůže býti řeči o zneužití těla osob, požívajících ochrany §u 128 tr. zák.

Citace:

č. 1622. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 359-361.