Čís. 1528.

Zákon o tisku ze dne 17. prosince 1862, čís. 6 ř. zák. z roku 1863.
Plakát, vyzývající ke vstupu do komunistické strany, nespadá pod ustanovení §u 23 odstavec třetí zákona.
(Rozh. ze dne 1. března 1924, Kr I 816/23.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona takto právem:
Rozsudkem krajského jako odvolacího soudu v Jičíně ze dne 27. května 1922, pokud jím byl obžalovaný sproštěn z obžaloby pro přestupek §u 23 odstavec druhý tiskového zákona, spáchaný vyvěšováním plakátu s výzvou ke vstupu do komunistické strany, byl porušen zákon v §u 23 odstavec třetí tiskového zákona a v §§ech 3, 233 a 2 písm. e) tr. zák.
Důvody:
Obchodník suknem Otto G. vyvěsil ve svém obchodě v J. za zasklenými dveřmi bez povolení okresní politické správy v J. plakát, znázorňující červeným barvotiskem vyobrazeného klečícího muže, rozhazujícího komunistické časopisy a výzvu »čtěte a rozšiřujte komunistický tisk« a jména všech v čsl. republice vycházejících komunistických Časopisů. Prodavač dělnického konsumu v J. Josef S., vyvěsil bez povolení téže okresní správy politické za výkladní skříní tentýž plakát a mimo to plakát znázorňující barvotiskem vyobrazeného četníka ve služební výzbroji a výstroji v póse ochránce buržoasie, za ním tělnatého »burżuje«, pak důstojníka, dámu se sklenicí na šampaňské a v popředí červeno-bílými stuhami opásané řečníky, mluvící k dělníkům, kteří se ubírají do domu, označeného sovětskou červenou hvězdou, a výzvu v české, německé, maďarské a polské řeči ke vstupu do komunistické strany. Otto G. a Josef S. byli proto rozsudkem okresního soudu v Jičíně ze dne 14. února 1922 uznáni vinnými přestupkem podle §u 23 tiskového zákona, spáchaným tím, že ony tištěné plakáty, tudíž tiskopisy mimo místo, řádně k tomu určené úřadem, vyvěšovali na veřejných místech bez zvláštního povolení okresní správy politické. Okresní soud buduje rozsudek ten na názoru, že oba plakáty nejsou toho druhu, o němž jedná § 23 odstavec třetí tiskového zákona. K odvolání Otty G-а krajský jako odvolací soud v Jičíně sprostil podle §u 259 čís. 3 tr. ř. rozsudkem ze dne 27. května 1922 G-а a S-u z obžaloby pro přestupek podle §u 23 tisk. zákona, spáchaný způsobem shora vylíčeným, zrušiv zároveň rozsudek ohledně S-y ve smyslu §u 477 odstavec prvý tr. ř. Zjistiv na základě potvrzení městského úřadu J-ého, předloženého při odvolacím líčení, že nebyla městským úřadem určena místa, na nichž bez povolení bezpečnostního úřadu by měly jedině býti vyvěšeny nebo vylepeny plakáty, vychází při sproštění obžalovaných z obžaloby pro přestupek podle druhého odstavce §u 23 tisk. zákona z právního názoru, že oba plakáty dlužno považovati za tiskopisy uvedené v §u 23 odstavec třetí tiskového zákona. Výjimky ze zákazu vyvěšování a vylepování že jsou uvedeny v §u 23 odstavec třetí tisk. zákona jen příkladmo a že sluší k nim počítati tiskopisy rázu místního v nejširším smyslu, tedy vůbec tiskoviny, jichž obsah nelze shledávati závadným s hlediska zákona trestního a který nevybočuje z uvedeného omezení tak, aby k šetření státního zájmu bylo třeba, by příslušnou k tomu okresní politickou správou byl zkoumán obsah tiskopisů před jeho vyvěšením nebo nalepením a že plakát, vyvěšený G-em, pokládá za takový nezávadný tiskopis, ježto plakát ten neobsahuje nic jiného, nežli výzvu ku čtení a rozšiřování komunistického tisku-a vyjmenování některých takových tiskopisů s příslušným vyobrazením, což zajisté nemůže, osobu plakát takový i na veřejném místě vyvěsivší, činiti zodpovědnou před trestním zákonem; plakát uvedeného obsahu nevybočuje prý z rámce zájmu místního, jest to jen trestně i politicky nezávadný reklamní plakát, směřující ovšem ku morálnímu i hmotnému prospěchu strany komunistické, která má jistý počet členů i v J. Ani druhý plakát neshledal odvolací soud závadným s hlediska trestního ani politicky, nýbrž měl za to, že ani svým vyobrazením·, zejména ve spojení s uvedeným tištěným obsahem, nevylučuje omezení, stanovených v §u 23 odstavec třetí tiskového zákona, že jest to trestně i politicky nezávadný reklamní plakát, směřující ovšem rovněž k morálnímu i hmotnému prospěchu strany komunistické, a že k šetření zájmu státního nebylo rovněž třeba, aby politickou správou byl zkoumán jeho obsah před vyvěšením neb vylepením, k němuž nebylo třeba povolení. Kromě toho odvolací soud neshledal skutkovou podstatu dotyčného přestupku ani po stránce subjektivní, maje za to, že oba obžalovaní domnívali se právem, že mohou plakáty bez závady vyvěsiti bez zvláštního povolení okresní politické správy, ježto městský úřad J-ský sám je vylepil na obecní návěstní tabuli, neshledav je závadnými.
Výrokem odvolacího soudu, osvobozujícím Josefa S-u z obžaloby pro přestupek dle §u 23 odstavec druhý tiskového zákona, spáchaný vyvěšováním plakátu s výzvou ke vstupu do komunistické strany, byl porušen zákon. Po stránce objektivní opírá se odvolací rozsudek patrně o důvody plenárního rozhodnutí býv. vídeňského nejvyššího soudu čís. 2540/1900, které porovnáním odstavce třetího §u 23 tiskového zákona, s ustanovením §u 9 odstavec druhý tisk. zákona, s oním se shodujícím a s příklady v obou zákonných statích uvedenými, dochází k závěru, že ze zákazu vyvěšování (vylepování) a rozšiřování měly býti vyňaty jen tiskopisy, u nichž nelze snadno předvídati zodpovědnost před trestním zákonem. Odvolací soud však přehlíží, což ostatně i v dalších důvodech téhož rozhodnutí výslovně vytknuto, že zodpovědnost taková nastává již i tehdy, když obsah jest po případě vhodným, by ohrožoval veřejný klid a pořádek vůbec, byť i v konkrétním případě ne právě způsobem, trestnímu zákonu se příčícím, ježto plakáty s takovým obsahem přesahují stejně, jako tiskopisy s obsahem trestným, zájem ryze místní, týkajíce se zájmů státních, takže nelze je zařaditi mezi tiskopisy, sloužící jen potřebám místním ve smyslu třetího odstavce §u 23 tisk. zák. Že jen místním potřebám neslouží plakát s výzvou ke vstupu do komunistické strany, o tom nemůže dle toho býti pochybností. Obsah jeho je ryze politický a přesahuje již proto místní zájmy. K tomu přichází však, že neobmezuje se plakát ten na výzvu k dělníkům a dělnicím, by vstupovali do. komunistické strany, nýbrž snaží se tendenčním vyobrazením tříd nedělnických výzvu tu odůvodniti ve smyslu komunistických hesel, zároveň znázorňuje, že četnictvo slouží jen ochraně této části občanstva, oddané prý přepychovému životu, na úkor tříd pracujících, čímž naráží obsah jeho přímo na trestní zákon. Že vyobrazení takové jest způsobilým, ohrožovati veřejný klid a pokoj, netřeba zvlášť odůvodňovati. Počítaje plakát ten k tiskopisům, v §u 23 odstavec třetí tisk. zák. uvedeným, porušil odvolací soud zákon v této jeho stati. Pokud se týče odůvodnění výroku osvobozujícího po stránce subjektivní, přehlíží odvolací soud, že zdánlivá domněnka obžalovaného Josefa S-y neobsahuje v podstatě než dovolávání se omylu o okolnosti, zda jest třeba k vyvěšení plakátu povolení ve smyslu §u 23 odstavec druhý tisk. zákona, pokud se týče, zda obsah dotyčných plakátů vyžaduje zkoumání okresní správou politickou čili nic. Omyl takový nemohl dle §u 3 a 233 tr. zák. obžalovaného sprostiti viny, ježto tu jde o omyl právní, totiž o omyl v trestních předpisech tiskového zákona, nikoliv o omyl skutkový, jak toho vyžaduje tresnost vylučující důvod §u 2 písm. e) tr. zák. Bylo proto dle §§ů 33, 479 a 292 tr. ř. uznati o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem, jak se stalo.

Citace:

č. 1528. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 184-186.