Čís. 1604.

Trestání válečné lichvy (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
I skutková podstata řetězového obchodu (§ 11 čís. 4 zákona) vyžaduje po stránce objektivní způsobilosti jednání, stupňovati cenu předmětu potřeby, a po stránce subjektivní vědomí pachatele o této způsobilosti jeho jednání.
(Rozh. ze dne 9. dubna 1924, Kr II 373/23.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Olomouci ze dne 16. června 1923, pokud jím stěžovatel byl uznán vinným přečinem řetězového obchodu podle §u 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost napadá rozsudek v části, odsuzující stěžovatele pro přečin řetězového obchodu, důvody zmatečnosti dle čís. 9 písm. a) a b) §u 281 tr. ř. Dovolávajíc se důvodu zmatku dle čís. 9 písm. a) §u 281 tr. ř. dovozuje, že ke skutkové podstatě řetězového obchodu se jednak vyžaduje, by pachatel měl ze svého obchodování nějaký zisk, jednak, aby si byl toho vědom, že jeho jednání jest způsobilé zvyšovati ceny předmětu potřeby, a vytýká napadenému rozsudku naprostý nedostatek zjištění po subjektivní stránce. Třebaže v onom směru nelze přisvědčiti názoru zmateční stížnosti, ježto není pojmovým znakem prečinu dle §u 11 čís. 4 zákona o trestání válečné lichvy vůbec ani snaha po zisku ani zisk skutečně docílený, přece nutno v druhém směru uznati jeho výtku za oprávněnu, uváží-li se, v čem nalézací soud shledal skutkovou povahu přečinu řetězového obchodu. Nalézací soud, zjistiv, že obžalovaný při zábavách vícekráte a skoro pravidelně ať již přímo nebo ve formě »vrácení« na placenou útratu prodával cigarety (egyptky a sportky), dovodil z pouhé okolnosti, že obžalovaný trafiky neměl a prodej cigaret jest vyhražen státu, že se obžalovaný dopustil přečinu řetězového obchodu, jelikož se vsunul jako neužitečný a zbytečný článek mezi výrobce a spotřebitele a stížil takto normální přechod zboží z výroby do spotřeby. Tento názor rozsudkového závěru nedostačuje pro skutkovou povahu přečinu řetězového obchodu ani po stránce objektivní, natož pro stránku subjektivní. § 11 čís. 4 zákona o válce, lichvě staví řetězový, obchod na roveň jiným pletichám, jež jsou způsobilé stupňovati cenu předmětu potřeby, i vyžaduje tudíž skutková povaha řetězového obchodu po stránce objektivní způsobilosti jednání, stupňovati cenu předmětu potřeby. Po subjektivní stránce se vyžaduje, by pachatel si byl vědom hospodářské zbytečnosti svého jednání pro spotřebitele a toho, že jednání jeho jest způsobilé, stupňovati cenu. V tomto případě však nalézací soud omezil se pouze na dějovou stránku, dovodiv jen, že obžalovaný stížil pravidelný přechod zboží z výroby do spotřeby, nezabýval se však otázkou, zda toto stižení samo o sobě již bylo způsobilé, cenu cigaret zvyšovati, a nezjistil ani, zda obžalovaný byl si také toho vědom, že svým jednáním přispívá ku zdražování dotyčného předmětu potřeby, ba ani, že si byl vědom, že se vsunuje do normálního přechodu zboží z výroby do spotřeby jako zbytečný mezičlánek. Otázky tyto, jsouce rázu skutkového, jsou dle §u 258 a 288 čís. 3 tr. ř. vyhraženy řešení a zkoumání nalézacího soudu. Jelikož soud ten, vycházeje z nesprávného výkladu pojmu řetězového obchodu, nezjistil skutečností, jež měly býti rozsudku za základ položeny, nezbylo než oprávněné zmateční stížnosti z důvodu čís. 9 písm. a) §u 281 tr. ř. vyhověti, rozsudek v napadené části zrušiti a nalézacímu soudu uložiti, by v tomto rozsahu o věci znovu jednal a rozhodl. Tím stalo se zbytečným zabývati se dále uplatňovaným' zmatkem dle čís. 9 písm. b) §u 281 tr. ř.

Citace:

č. 1604. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 329-330.