Čís. 1468.

Skutková podstata podvodu jest nezpůsobilostí prostředku vyloučena pouze tehdy, bylo-li užito prostředku za všech okolností (absolutně) nezpůsobilého.
(Rozh. ze dne 28. ledna 1924, Kr I 571/23.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 9. července 1923, jímž byl obžalovaný sproštěn dle §u 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby pro zločin nedokonaného podvodu dle §§ 8, 197, 199 d), 203 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a uznal obžalovaného vinným podle obžaloby.
Důvody:
Nalézací soud zjišťuje, že obžalovaný dne 5. května 1923 složil u poštovního úřadu v P. na Šekový účet Občanské záložny v P. 8 Kč, že druhý den na to padělal stvrzenku tu tím způsobem, že z čísla 8 Kč připsáním Číslic zvýšil peníz na 484800 Kč, že s touto dne 6. června 1923 jel do P. a předložil v Občanské záložně onu stvrzenku a žádal, by vyplaceno mu bylo 10000 KČ v hotovosti a na zbytek, by vystavená byla vkladní knížka. Účetní P. hned zjistil, že záložně účtováno pouze 8 Kč, odkázal obžalovaného na poštovní úřad v P., by zmíněný obnos reklamoval, což obžalovaný skutečně učinil a, předloživ opětně onu padělanou stvrzenku, žádal, by mu zmíněná částka byla účtována. Na poště bylo nahlédnutím do úředního záznamu zjištěno, že bylo zaplaceno pouze 8 Kč a stvrzenka že byla padělána. Přes to sprostil nalézací soud obžalovaného obžaloby pro pokus podvodu dle §§ů 197, 199 d) a 200 tr. zák., ježto na pouhé předložení padělané potvrzenky vůbec není možno, by byly vydány peníze, dokud není záložně prokázáno, že ona částka připsána jí byla šekovým úřadem k dobru, dále ježto padělání listiny bylo způsobem nešikovným tak provedeno, že jako padělek bilo do očí a při menší pozornosti tento padělek byl poznán a, jelikož svědkovéР. a H. hned na první pohled, spatřivše mladíka venkovského vzezření a chování, poznali nebo poznati musili, že tento mladík nemůže býti majitelem částky skoro půlmiliónové, a proto nalézací soud shledal v jednání obžalovaného pouze pokus s prostředkem relativně nezpůsobilým. Právem vytýká zmateční stížnost, uplatňující zmatek čís. 9 a) §u 281 tr. ř., že tyto úvahy jsou právně pochybenými. Podstata podvodu a také podstata nedokonaného podvodu předpokládá, že jednání pachatelovo bylo způsobilým vyvolati omyl a prostředkem omylu poškoditi něčí práva. Než tuto způsobilost lze pojmově vyloučiti jen tehdy, když bylo k oklamání použito prostředku, jakým zamýšlený účel nikdy, za žádných okolností způsoben býti nemůže, tedy prostředku v tom směru úplně a nepodmíněně (in abstracto) nezpůsobilého. Stačí tudíž povšechná možnost škody, třebaže v konkrétním případě zvláštní vlastnosti specielního prostředku, nebo zvláštními poměry jednotlivce, vůči němuž bylo prostředku použito, bránily účinnosti všeobecné povahy jednání pachatelova, takže pro tyto vlastnosti i poměry zamýšlený bezprávný účinek škody, po případě již omylu nenastal. Je zřejmé, že vývody nalézacího soudu neuplatňují abstraktní nezpůsobilosti podvodného jednání s hlediska §u 197 tr. zák. Neboť uplatňují pouze, že vzhledem ku zvláštním zřízením a předpisům jak Občanské záložny, tak poštovního úřadu, nemohla nastati škoda ani případným oklamáním nějakého zřízence, a že vzhledem ke zvláštním vadám padělané stvrzenky, v tomto případě použité, stačil menší, než v jiných případech stupeň pozornosti i opatrnosti, by padělání bylo poznáno. Ostatně otázku, zda padělání veřejné listiny, jakou jest nepochybně stvrzenka poštovního úřadu o složení určité částky, jest sama o sobě (in abstracto) způsobilým prostředkem ku spáchání podvodu, je řešena již zněním §u 199 d) tr. zák. Absolutní způsobilost tu ostatně rozsudek sám uznává, považuje jednání obžalovaného pouze za pokus s prostředkem relativně nezpůsobilým. Právě z toho, že překážky, které bránily v tomto případě úspěchu, týkají se jen konkrétního případu, kdežto jednání obžalovaného, kdyby bylo šlo o osoby méně opatrnější a kdyby nebylo zařízení neb předpisů soudem zjištěných, jak u záložny tak u poštovního úřadu, by neminulo se s úspěchem, jest nade vši pochybnost zřejmo, že v tomto případě nebylo použito prostředku absolutně nezpůsobilého. Nutno tedy okolnosti, bránící v tomto případě trestnému výsledku, s nímž obžalovaný nepočítal, považovati za překážky ve smyslu §u 8 tr. zák.

Citace:

č. 1468. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 75-76.