Čís. 1762.

Ochrany §u 68 tr. zák. požívá cestář, ustanovený na erárni, nikoliv však soukromé silnici; byl-li ustanoven pro neerární veřejnou silnici, požívá ochrany jen, byl-li vzat okresní politickou správou do přísahy.
(Rozh. ze dne 20. října 1924, Zm II 98/24.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Novém Jičíně ze dne 29. ledna 1924, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí dle §u 81 tr. zák. a přestupkem proti veřejným zřízením a opatřením dle §u 312 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
§ 31 zákona ze dne 31. prosince 1874, čís. 5 zemského zákona moravského z roku 1875, kterýmž se vydává řád policie silniční pro veřejné neerární silnice markrabství moravského, předpisuje, by zřízenci silniční správy (cestmistři, cestáři atd.), kterým zvláště jest svěřen dozor na silnice a kteří, by byli poznáni, nositi musí vhodný znak služební, byli k žádosti dotyčné silniční správy okresní politickou správou vzati do přísahy pro službu silniční policie stejně, jak jest to předepsáno pro osoby, ustanovené k ochraně lesů a polí, a ustanovuje, že přísežný dozorčí personál silniční, když vykonává službu a nosí při tom předepsaný znak služební, jest pokládati za veřejnou stráž a že požívá zákonných práv, která příslušejí osobám vrchnostenským a civilním strážím. Ustanovením §u 16 instrukce pro cestmistry okresních silnic oddíl В mor. zem. zákona ze dne 22. srpna 1878, který mluví jen o tom, že сestmistra béře okresní politická správa pod přísahu, pokud se týče služby, k úkonům silniční policie náležející, a že cestmistr, jsa pod přísahou, má bdíti nad tím, by na okresních silnicích byl policejní řád zachováván, není dotčeno ustanovení §u 31 zákona ze dne 31. prosince 1874, čís. 5 zem. zák. mor. z roku 1875, pokud se vztahuje na cestáře, jimž dle §u 16 zmíněné instrukce rovněž náleží vykonávati policejní službu silniční, byl-li pachatel při činu přistižen nebo je-li případ naléhavý. Z citovaných ustanovení je patrno, že cestář, ustanovený pro neerární veřejné silnice, vykonávaje službu silniční policie, požívá ochrany §u 68 tr. zák. jen když byl okresní politickou správou pro službu silniční policie vzat do přísahy. Na erární silnice se toto omezení nevztahuje, kdežto cestář na soukromé silnici, osobou soukromou ustanovený, nepožívá ochrany §u 68 tr. zák. vůbec. Není pochyby, že v projednávaném případě šlo o výkon silniční služby policejní, neboť nalézacím soudem bylo zjištěno, že cestář F. zadržel povoz obžalovaného, by zjistil jeho totožnost, poněvadž obžalovaný byl den před tím přestoupil silniční řád. Aby byla zjištěna skutková podstata zločinu dle §u 81 tr. zák. a přestupku dle §u 312 tr. zák., jimiž byl obžalovaný uznán vinným, jest tudíž třeba, by bylo zjištěno, byl-li cestář F. ustanoven ku výkonu služby na silnici erárni nebo veřejné neerární anebo na silnici soukromé, a, byl-li ustanoven na veřejné neerární silnici, byl-li podle §u 31 zákona ze dne 31. prosince 1874, čís. 5 zem. zák. mor. z roku 1875 okresní politickou správou pro službu silniční policie vzat do přísahy. Těmito okolnostmi se nalézací soud nezabýval, neobsahuje tudíž rozsudek jeho v tom směru skutkových zjištění, takže nelze jej proto po právní stránce přezkoumati. Bylo proto oprávněné zmateční stížnosti dle čís. 9 a) §u 281 tr. ř. vyhověti, rozsudek zrušiti a věc pro nedostatek zjištění právě uvedených skutkových okolností vrátiti nalézacímu soudu, aby ji znova projednal a rozhodl.

Citace:

č. 1762. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 625-626.