Čís 1775.


Kvalifikace dle §u 176 II. a) tr. zák. nevylučuje použití přitěžujíeí okolnosti §u 44 pism. с) tr. zák. ani, byl-li pachatel před tím potrestán pouze dvakráte pro krádež, byla-li aspoň jedna z těchto krádeží zločinnou.
O náhradě škody dle §u 47 písm. c) tr. zák. nelze mluviti, dostal-li sice vlastník odcizenou věc zpět, byla-li však tím poškozena třetí osoba, jež bezelstně věc od zloděje koupila a úplaty za ni zpět nedostala.

(Rozh. ze dne 29. října 1924, Zm I 680/24.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Mladé Boleslavi ze dne 7. října 1924, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže podle §§ů 171, 173, 176 II. a) tr. zák. a zamítl jeho odvolání do výše trestu.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje číselně zmatek dle §u 281 čís. 10 tr. ř. proto, že soud při výměře trestu vzal zřetel na zpětilost ve smyslu §u 44 písm. c) tr. zák., ač obžalovaný byl uznán vinným zločinem krádeže, též dle §u 176 II. a) tr. zák. kvalifikovaného, a že, ač použil §u 55 tr. zák., nesešel pod zákonnou sazbu a vyměřil patrně trest dle II. sazby §u 178 tr. zák. Tím snad snaží se zmateční stížnost uplatniti spíše zmatek dle §u 281 čís. 11 tr. ř. Avšak ani zmatek dle §u 281 čís. 10 ani dle §u 281 čís. 11 tr. ř. není tu dán. Zmateční stížnost ani netvrdí, že soud nalézací uznal nesprávně na kvalifikaci dle §u 176 II. a) tr. zák., že tedy nesprávně použil zákona na trestný čin, ani netvrdí, že pří výměře trestu vykročil ze své pravomoci trestní, nýbrž brojí pouze proti tomu, že byl vzat zřetel na zpětilost (§ 44 písm. c) tr. zák.) a že nebyl trest za použití §u 55 tr. zák. vyměřen pod nejnižší sazbou. Než tím neprovádí uvedených zmatků po zákonu, nýbrž provádí pouze ve formě zmateční stížnosti odvolání. I bylo proto zmateční stížnost obžalovaného jako vůbec neprovedenou zavrhnouti dle §u 4 čís. 1 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro rok 1878 ihned v sezení neveřejném.
Obžalovaný ohlásil odvolání do výše trestu a. provedl je jednak jako zmateční stížnost, jednak jako odvolání. V odvolání dovozuje, že neměl býti vzat zřetel na zpětilost dle §u 44 písm. c) tr. zák. a že měl býti vzat ohled na polehčující okolnost §u 47 písm. c) tr. zák. Zpětilost dle §u 44 písm. c) tr. zák. jest dána, když byl pachatel pro stejný zločin již trestán, a není vyloučena, jedná-li se o zločin krádeže, kvalifikovaný dle §u 176 II. a) tr. zák., na základě předchozího pouze dvojího odsouzení pro krádež, neboť ku kvalifikaci té stačí, byl-li pachatel trestán pro krádež dvakráte, třeba pouze pro přestupky krádeže. Se zřetelem na to dlužno za to míti, že zakládá-li kvalifikaci dle §u 176 II. a) tr. zák. dvojí odsouzení pro zločin krádeže, neb jedno odsouzení pro zločin krádeže a druhé pro přestupek krádeže, dlužno na předchozí odsouzení pro zločin vzíti zřetel. Ostatně byl však obžalovaný pro krádeže trestán již pětkráte a z toho pro zločiny krádeže třikráte. O náhradě škody dle §u 47 písm. c) tr. zák. nelze mluviti, neboť, třebaže dostal vlastník odcizené kolo zpět, byl poškozen Antonín M., jenž odcizené kolo bezelstně koupil a 300 Kč zpět nedostal.
Citace:
č. 1775. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 650-651.