Čís. 1837.

K pojmu »nastrojení« (§ 5 tr. zák.) se nevyžaduje, by návodce zlý skutek, k jehož spáchání směřuje jeho vůle a jeho působení na pachatele, určoval do všech podrobností, zejména pokud jde o jeho předmět, rozsah, místo a čas; stačí i všeobecné vybídnutí k trestné činnosti určitého druhu.
(Rozh. ze dne 17. prosince 1924, Zm II 419/24.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Olomouci ze dne 16. května 1924, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem spoluviny na krádeži podle §§ů 5, 171, 173, 174 11. a), c) tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost přehlíží, že sledování a docílení vlastního prospěchu není pojmovým znakem spoluviny na trestném činu vůbec a na deliktech proti bezpečnosti majetku, zejména na krádeži zvlášť. Stačiť k zákonnému pojmu spoluviny ve smyslu §u 5 tr. zák., jmenovitě pokud jde o nastrojení zlého skutku, takové působení na pachatele, jímž jeho vůli a jeho jednání má býti dán právě onen směr, který předpokládá pojem dotyčného trestného činu u jeho duševního původce. Nevyžaduje se, by návodce zlý skutek, k jehož spáchání směřuje jeho vůle a jeho působení na pachatele, určoval do všech podrobností, zejména pokud jde o jeho předmět, rozsah, místo a čas, stačí naopak i všeobecné vybídnutí k trestné činnosti určitého druhu. Tím větším právem podřadil tudíž nalézací soud skutkové podstatě spoluviny na krádeži jednání stěžovatele, jehož působení na obžalovaného Z-a směřovalo dle rozsudkových zjištění k tomu, by právě z držení a bez přivolení správy velkostatku v D., u níž byl Z. zaměstnán, odňat byl ledek, při Čemž rozsudkové zjištění, dle něhož stěžovatel zasvětil do věci předem i obžalovaného K-a a Z-ovi říkal, že K. ledek odveze, opravňovalo nalézací soud ke zločinné kvalifikaci jeho trestné činnosti podle §§ů 173, 174 II. a) tr. zák., zároveň však soud uložil mu právem zodpovědnost i za kvalifikaci dle §u 174 II. c) tr. zák., vzhledem k tomu, že spoluvinník ručí dle zákona za veškeren rozsah i výsledek trestné činnosti přímého pachatele, ač nepřekročil~li tento příkaz, udělený mu spoluvinníkem. K takovémuto překročení příkazu stěžovatelova pachateli krádeže dle rozsudkových zjištění nedošlo.

Citace:

č. 1837. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 776-777.