Čís. 411.

Propachtován-li týž pozemek více osobám a tyto jedna o druhých věděly a námitek nečinily, vznikne mezi nimi společenství pachtovního poměru, při čemž podíly všech jsou stejné.
(Rozh. ze dne 10. února 1920, Rv I 79/20.) Vlastník louky propachtoval ji nejprve celou žalobci. Když několik dní po tom ucházel se u něho o louku žalovaný, prohlásil k němu vlastník, že dává mu louku do pachtu společně se žalobcem, by se s ním spravedlivě rozdělil. Po této dohodě sdělil vlastník žalobci, že mu, jak původně umluvili, nemůže nechati celou louku, že ji bude míti společně se žalovaným, by se spolu spravedlivě rozdělili. Jako dříve žalovaný byl nyní i žalobce srozuměn s tím, co mu bylo vlastníkem řečeno. Mezi sebou žalobce a žalovaný vůbec nejednali a neučinili dohody o užívání louky. Když pak žalovaný svémocně ujal se užívání dolní, lepší polovice louky, domáhal se žalobce zjištění, že užívati louky přísluší oběma stranám rovným dílem. Procesní soud prvé stolice žalobě vyhověl, odvolací soud ji pro nedostatek aktivní a pasivní legitimace ke sporu zamítl, poněvadž každá ze stran jest sice pro sebe ve smluvním poměru k vlastníku, mezi nimi však není vůbec smluvního poměru.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek soudu prvé stolice.
Důvody:
Ze zjištění vyplývá, že mezi žalobcem a žalovaným není sice poměru smluvního, kdyžtě ovšem mezi sebou neučinili žádné úmluvy, ale že jsou spolu v poměru právním, totiž v poměru spolupachta na zákoně se zakládajícím. Stanoviť § 888 obč. zák., že slíbí-li dvě nebo více osob někomu totéž právo k věci nějaké, aneb přijmou-li je od něho, rozdělí se pohledávání i dluh dle pravidel o společenství práva vlastnického (§§ 825 a násl. obč. zák.). V případě, o nějž jde, přijali žalobce a žalovaný od vlastníka právo pachtovní k louce a vzniklo tedy mezi nimi podíle § 825 obč. zák. společenství práva pachtovního čili stali se spolupachtýři louky. Ježto pak podíly pachtu nebyly s propachtovatelem výslovně ujednány ani mezi stranami smluveny, pokládají se dle § 839 obč, zák. za stejné a přísluší tudíž sporným stranám rovnodílně společné právo pachtovní, následkem čehož má každý z nich také nárok, aby užitky z pachtu byly rozděleny rovným dílem (§ 839 obč. zák.).

Citace:

č. 411. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 122-123.