Čís. 790.

Dospěl-li soud ve sporném řízení k názoru, že pořad práva jest nepřípustný, poněvadž jde o pouhou úpravu hranic, nemůže převésti řízení sporné v nesporné, nýbrž musí žalobu odmítnouti.
(Rozh. ze dne 7. prosince 1920, R I 1001/20).
Žalobce domáhal se žalobou, by bylo uznáno, že pruh v šíři 50 až 70 cm podél příkopu jest jeho vlastnictvím, žalovaný naproti tomu uvedl, že předchůdce žalobců zřídil příkop přesně při hranicích pozemku žalovaného. Námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Z přednesu obou stran jest zřejmo, že jsou pouze sporny hranice mezi pozemkem žalobců a mezi pozemkem žalovaného a přísluší proto ve smyslu § 850 obč. zák. o věci rozhodnouti v cestě nesporné. Rekursní soud vyhověl žalobcově rekursu potud, že sporné řízení převedl v řízení nesporné. Důvody: Dle správného odůvodnění prvého soudce jde v tomto případě skutečně o sporné hranice dvou sousedních pozemků, stranám náležejících, a tedy o spor hraniční, který vedle výslovného ustanovení § 850 obč. zák. nov. znění je vyříditi v řízení nesporném, a to nejen při sporu o rušenou držbu, nýbrž i při sporu vlastnickém (srov. vysvět. k II. novele str. 267 věst. z roku 1915.). Zahájený spor vlastnický je proto převésti dle tohoto ustanovení zákona a výnosu min. spravedlnosti ze dne 6. října 1915 č. 34 věst. v řízení nesporné, čemuž i cit. vysvětlivky jako motivy zákona nasvědčují, tím spíše, když žalobcové nyní v rekursu v tomto směru návrh činí.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Obě nižší stolice rozhodly souhlasně, že v této věci jest pořad práva nepřípustný a že jde o pouhou úpravu hranic, kterou dle § 856 obč. zák. provésti sluší řízením nesporným. Poněvadž tu jsou v tomto směru rozhodnutí souhlasná, nutno je pokládáti ve smyslu § 528 c. ř. s. za právoplatná. Kdežto však prvý soud žalobu pro nepřípustnost pořadu práva odmítá, převádí soud rekursní prostě řízení sporné v nesporné. Stížnost žalovaného proti tomu podaná jest oprávněna. Byť i přípustno bylo zahájiti řízení nesporné, jde-li dle názoru soudce o pouhou úpravu hranic,
zvláště když to žalobci sami navrhují, nutno přes to vyříditi především incidenční spor o otázce přípustnosti pořadu práva následkem námitky žalovaného zahájený. Došel-li soud k přesvědčení, že námitka tato jest odůvodněna a pořad práva nepřípustný, jest nutným toho důsledkem, že žaloba musí býti odmítnuta, jak plyne z ustanovení § 43 j. n. To vyslovují také nepochybně vysvětlivky k II. dílčí novele, k nímž napadené usnesení poukazuje, a plyne to také z té další úvahy, že o nároku žalobním, domáhajícím se soudního výroku, že sporný pozemek jest neobmezeným vlastnictvím žalobců a že žalovaný jest povinen to seznati, v řízení nesporném rozhodovati nelze. Nutným následkem odmítnutí žaloby jest však odsouzení žalobců k náhradě útrat dosavadního jednání a nelze se odvolávati k ustanovení § 853 odst. 2 obč. zák., poněvadž se dosavadní jednání netýkalo věci samé, nýbrž námitky nepřípustnosti pořadu práva žalovaným vznesené, se kterou žalovaný zvítězil (§ 52 c. ř. s.).

Citace:

č. 790. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 701-702.