Čís. 796.Zákon o zajištění půdy drobným pachtýřům ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n.Při posuzování, zda zvýšení pachtovného jest bezdůvodné, nutno vzíti v úvahu též, oč stouply daně a přirážky.(Rozh. ze dne 7. prosince 1920, R I 1054/20.)Soud prvé stolice zamítl požadovací nárok pachtýřův, přes jejich tvrzení, že jim pozemky byly odňaty r. 1916 proti jejich vůli k vůli docílení vyššího pachtovného. Rekursní soud požadovací nárok uznal, shledav splněny podmínky § 6 požad. zákona.Nejvyšší soud zrušil usnesení nižších soudů a uložil okresnímu soudu, by doplně řízení, znovu rozhodl.Důvody:Ve shodě se spisy bylo soudem prvé stolice zjištěno, že na podzim 1916 byly požadované dílce pozemků revidentem Ludvíkem S-em na další šestiletí do pachtu dávány, — že před početím dražby oznámil revident S., že nejnižší podání za tyto dílce jest stanoveno vyšší (totiž než dosavadní pachtovné), a vyzval požadovatele Josefa M-а jako dosavadního pachtýře, zda jest ochoten, najmouti tyto dílce za zvýšené pachtovné, tento však namítal, že pachtovné jest vysoké, a proto přikročil revident ke dražbě, při které byly pozemky vydraženy Václavem N. za nejvyšší podání, které převyšovalo cenu vyvolací. Z toho, že tato cena vyvolací čili nejnižší podání stanoveny byly výše, než pachtovné do té doby placené, jde zřejmě na jevo úmysl vlastníkův, zjednati si vyšší pachtovné, a když teprve po odmítnutí požadovaného vyššího pachtovného dosavadními pachtýři, přikročeno bylo ke dražbě a při této pozemek jiným byl vydražen, rovná se tento postup ovšem odnětí pachtu proti vůli pachtýřově ve smyslu § 6 odstavec prvý zákona ze dne 27. května 1919 čís, 318 sb. z. a n. Jde tedy pouze o to, stalo-li se toto odnětí z podstatné příčiny nebo bez takovéto příčiny. Tu, pak v dovolacím rekursu se tvrdí, že pachtovné 16 K nekrylo ani daně a přirážky, které při čistém výnosu 20 K činily více než 16 K; — že se musilo počítati se značným stoupnutím daní a přirážek; že nebylo tudíž možným ponechali staré pachtovné a vyvolací cena musila býti stanovena vyšší. Kdyby tomu tak bylo, nebylo by arci lze tvrditi, že vyvolací cena bezdůvodně byla zvýšena a důsledkem toho, že odnětí se stalo bez podstatné příčiny, a šlo by pak na vrub dosavadních pachtýřů, byly-li pozemky při obvyklé dražbě vydraženy někým jiným. Nutno proto zjistiti, zda tvrzení stěžovatelovo na pravdě se zakládá.