Čís. 356.

Seznáno-li teprve při ústním odvolacím líčení, že odvolací spis postrádá advokátova podpisu, nutno i pak postupovati dle § 84 a § 85 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1920, R II 176/19.)
Do rozsudku prvé stolice podal žalovaný odvolání, jež však nebylo podepsáno advokátem. Odvolací soud, nepovšimnuv si tohoto poklesku, nařídil rok k ústnímu odvolacímu líčení. Seznav teprve při líčení onen poklesek, odmítl odvolání. Důvody: Podle § 467 čís. 5 c. ř. s. musí však odvolací spis vedle všeobecných náležitostí přípravného podání (§ 75 a 78 c. ř. s.) obsahovati také podpis advokáta. Odvolání bez tohoto podpisu jest pokládati za nepřípustné ve smyslu § 471 čís. 2 c. ř. s. Ježto však při odvolacím líčení přítomný odpůrce odmítl dáti svolení k tomu, by tato vada, jež teprve při odvolacím líčení na jevo vyšla, byla odstraněna (§ 495 c. ř. s.), muselo býti odvolání ve smyslu § 474 odstavec druhý c. ř. s. zavrženo. Pokud se týče dodatečného odstranění této formální vady, bylo toto možné a to na podnět soudu prvé stolice, pokud odvolací spis odvolací stolici zaslán nebyl. V řízení před druhou stolicí jest podobné dodatečné odstranění formálních vad podle § 89 j. ř. vyloučeno. Z těchto důvodů muselo odvolání býti zavrženo a nebylo lze rozhodnouti ve věci samé.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti žalovaného a zrušiv usnesení v odpor vzaté nařídil odvolacímu soudu, by spisy vrátil prvému soudu s příkazem, by za účelem odstranění formální vady odvolání potřebné opatření učinil, a odvolání pak znovu předložil odvolacímu soudu k novému rozhodnutí. Důvody:
Odvolací soud zavrhl odvolání žalované strany proto, že nebylo opatřeno podpisem advokáta, a že odstranění této vady formelní, soudem prvým přehlédnuté, a teprve ve stolici odvolací zjištěné, jest v řízení před odvolacím soudem vedle § 89 jedn. řádu vyloučeno. Oproti vývodům dovolací stížnosti obracejícím se proti tomuto právnímu názoru dlužno sice souhlasiti se soudem odvolacím v tom, že odvolání, které s porušením předpisu § 467 čís. 5 c. s. ř. není opatřeno podpisem advokáta, jest pokládati za nepřípustné ve smyslu § 471 čís. 2 c. s. ř., jelikož zákon v tomto svém předpise (viz též § 472 c. s. ř.) nerozlišuje mezi formálními a materielněprávními vadami odvolání, ale odvolací soud při tom přehlíží, že odstranění této formální vady odvolání muselo býti před tím již ve smyslu § 84 a § 85 c. ř. s. nařízeno, ale že příkaz nesetkal se s výsledkem, takže odvolání, u něhož odstranění formální vady nebylo dosud zařízeno, nelze prohlásiti za nepřípustné. Rovněž právně mylným jest názor odvolacího soudu, že odstranění vady nedostávajícího se advokátova podpisu při odvolání jest ve druhé stolici vyloučeno. Ustanovení § 89 jedn. řádu, jehož se odvolací soud po této stránce dovolává, a jež pouze vyslovuje, že odstranění formelních vad písemných podání, určených ku předložení soudu nadřízenému, nemá býti vyhraženo řízení před soudem nadřízeným, nýbrž hned soudem prvé stolice zařízeno, nelze, hledíc k ustanovení § 84 a § 85 c. ř. s. rozuměti tak, že by v tom případě, opomenul-li soud prvý zaříditi odstranění této formelní vady, bylo zakázáno soudu druhé stolice, by sám tak učinil, neboť jinak by osud opravných prostředků, při nichž šetření určitých forem má značný význam, byl činěn namnoze závislým na větší nebo menší bdělosti prvého soudu, což přímo odporuje tendenci, kterou sledují paragrafy § 84 a § 85 c. ř. s. Výklad takový však také se nesrovnává se zněním právě citovaných ustanovení zákonných, z nichž § 84 c. s. ř. mluví všeobecně o soudu, a ohledně řízení přes sborovými soudy — bez ohledu na to, jedná-li týž jako soud prvé stolice, nebo soud druhé stolice, — stanoví, že vydati takováto opatření, směřující k odstranění formelních vad, přísluší předsedovi senátu, jemuž jest dotyčná právní záležitost přikázána. Poněvadž pak, jak shora bylo řečeno, odvolání nelze považovati za nepřípustné, dokud není zřejmo, že opatření za účelem odstranění zmíněné formelní vady bylo marně učiněno, postrádá okolnost, že odpůrce strany žalované odepřel při ústním odvolacím líčení dáti souhlas k tomu, by dodatečně byl k odvolání strany žalované připojen podpis jejího právního zástupce, veškerého významu právního, a neprávem proto odvolací soud opřel svůj výrok též o ustanovení § 495 c. s. ř.

Citace:

č. 356. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 15-16.