Čís. 624.Nárok dle § 1328 obč. zák. nový doslov (§ 166, III. dílčí novely) nenáleží k výlučné věcné příslušnosti okresního soudu.(Rozh. ze dne 10. srpna 1920, R II 208/20.)Žalobkyně podala u okresního soudu žalobu, jíž domáhala se náhrady škody penízem 10000 K, kterou utrpěla, jak tvrdila tím, že žalovaný ji přiměl k tělesnému obcování, zneuživ jejího odvislého služebního poměru. Soud prvé stolice vyhověl námitce věcné nepříslušnosti soudu a žalobu odmítl. Rekursní soud nařídil prvému soudu, by nehledě k odmítacímu důvodu o žalobě jednal. Důvody: Dle údajů žalobních zakládá se žalobní nárok patrně na § 1328 obč. zák. (§ 166 III. dílčí novely) a dle § 49 čís. 2 j. n. jsou přikázány spory o povinnostech, které zákon nemanželskému otci vůči matce ukládá, bez ohledu na výši sporného předmětu, k příslušnosti okresních soudů. Dle smyslu § 49 čís. 2 j. n. dlužno souditi, že všechny spory, které mají právní základ ve skutečnosti nemanželského otcovství, náležejí bez ohledu na cenu předmětu, na soud okresní. Otázka, zdali a v jakém rozsahu uplatňované nároky v zákonném ustanovení jsou hmotně odůvodněny, nepřichází při rozhodnutí o příslušnosti v úvahu.Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.Důvody:Usnesení rekursního soudu vyvozuje příslušnost okresního soudu ku projednání sporu z úvahy, že dle § 49 čís. 2 j. n. spory o povinnostech, které zákon ukládá nemanželskému otci vůči matce, jsou přikázány k příslušnosti okresních soudů, neboť dle smyslu § 49 čís. 2 j. n. za to míti, že spory, jež mají základ ve skutečnosti nemanželského otcovství, náležejí bez ohledu na cenu předmětu před okresní soud. Proti této úvaze nelze ovšem ničeho namítati, než soud rekursní přehlíží, že žaloba, o niž se jedná, neuplatňuje nároku vyplývajícího ze skutečnosti nemanželského otcovství. Jak žaloba výslovně uvádí, požaduje žalobkyně škodu, kterou utrpěla tím, že žalovaný ji přiměl k tělesnému obcování, zneuživ jejího odvislého služebního poměru; jest tedy právním důvodem jejího nároku svedení dle ustanovení § 1328 obč. zák., ve znění § 166 III. dílčí novely k obč. zák. Ustanovení toto jest podstatně rozdílné od ustanovení starého § 1328 obč. zák., novelou zrušeného; kdežto právní následky tohoto posléze uvedeného §u jsou »otcovskými povinnostmi«, a jako takové od otázky, zda otěhotnění zakládá nedovolený čin, neodvislé, spočívá povinnost k náhradě škody stanovená v § 166 III. dílčí novely na svedení neodvislém od toho, zdali toto má za následek těhotenství čili nic (zpráva komise k § 233). Zrušený § 1328 obč. zák. ukládal svůdci povinnosti tam uvedené pouze, kdy někdo ženskou osobu »svedl a s ní dítě zplodi1«, a povinnosti svůdci uložené vyplývaly ze skutečnosti nemanželského otcovství; správně tedy spory o nároky plynoucí ze zrušeného nyní § 1328 obč. zák. na základě ustanovení § 49 j. n. příslušely výlučně před okresní soud. Nárok z § 166 III. dílčí novely však nespočívá na skutečnosti nemanželského zplození děcka, není mu tedy základem skutečnost nemanželského otcovství, pročež v tomto případě nelze se s úspěchem odvolávati na ustanovení § 49 čís. 2 j. n., nýbrž dlužno ohledně příslušnosti užíti ustanovení § 50 j. n.