Čís. 739.

Na lhůtu k podání stížnosti proti usnesení, jímž nebylo vyhověno návrhu na udělení práva chudých, vztahuje se ustanovení § 225 odstavec prvý c. ř. s.
(Rozh. ze dne 2. listopadu 1920, R I 901/20.)
Do usnesení prvého soudu, jímž zamítnut byl návrh na udělení práva chudých podal žadatel stížnost po uplynutí lhůty rekursní. Rekursní soud stížnost odmítl. Důvody: Dle § 521 c. s. ř. činí rekursní lhůta 14 dní. Usnesení v odpor vzaté bylo doručeno stěžovateli dne 17. července 1920, stížnost pak podána byla osobně teprve dne 3. srpna 1920, tedy po uplynutí lhůty rekursní, jež končila dnem 31. července 1920, i bylo jí, když soud prvé stolice opoměl tuto opožděnou stížnost odmítnouti z úřední moci, ihned odmítnouti (§§ 523 a 526 c. s. ř.).
Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a nařídil rekursnímu soudu, by, nedbaje důvodu, pro nějž stížnost odmítl, znovu o stížnosti věcně rozhodl.
Důvody:
Názor rekursního soudu, že stížnost podaná dne 3. srpna 1920 byla opožděna, je zřejmě mylným. V tomto případě nejedná se o věc feriální ani o konečnou lhůtu v řízení opravném proti rozsudku pro zmeškání nebo rozsudku na základě uznání, nýbrž o běh jiné lhůty konečné, na kterou se vztahuje ustanovení § 225 odstavec prvý c. ř. s. (ve znění cís. nař. ze dne 1. června 1914, č. 118 ř. zák.). Jelikož pak usnesení prvé stolice stěžovateli bylo doručeno dne 17. července 1920, a počátek lhůty spadá do soudních prázdnin, prodlužuje se lhůta o celou dobu soudních prázdnin, takže končí teprve dne 8., resp,, poněvadž 8. září jest dnem svátečním, dne 9. září 1920. Stížnost nebyla tedy opožděna, nýbrž podána včas.

Citace:

č. 739. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 637-637.