Čís. 455.


Nelze zříditi zástupce nebo náměstka obhájce svazku manželského pro jednotlivé úkony procesní.
(Rozh. ze dne 23. března 1920, R I 155/20.)
Odvolací soud zamítl usnesením návrh obhájce manželského svazku, by pro odvolací líčení byl ustanoven pražský advokát jako obhájce svazku manželského, ježto není příčiny, by zřízen byl ještě druhý obhájce svazku manželského, dokud prvně zřízený svého úřadu sproštěn nebyl a není též závad, by při ústním odvolacím líčení spis odvolací pro případ nedostavení se obhájce svazku manželského nebyl přečten.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu obhájce manželského svazku.
Důvody:
Návrh, o němž soud odvolací rozhodoval, zněl, aby pro odvolací líčení byl ustanoven advokát pražský jako obhájce svazku manželského. Pokud rekurent vytýká, že mu nešlo o to, by byl zřízen druhý obhájce manželského svazku, jak soud odvolací předpokládá, nýbrž o to, by pro líčení odvolací byl zřízen obhájce manželského svazku jako substitut, má patrně na mysli ustanovení § 67 c. ř. s. a § 14 nařízení ministra práv ze dne 15. ledna 1917 čís. 32 ř. z., čemuž nasvědčuje i poznámka rekurentova, že se tak děje ve všech věcech chudých, tím spíše arci ve věci opatrovnické, týkající se obhajoby manželského svazku stran — jako v tomto případě — nemajetných. Leč výše naznačených ustanovení nelze zde užíti, ježto platí jen pro zástupce chudých stran, obhájce svazku manželského však není ani stranou, ani zástupcem stran, ani konečně opatrovníkem, pro některou stranu zřízeným, nýbrž ustanoven jest za tím účelem, by hájil veřejných zájmů na zachování manželství, a to po celé řízení zavedené pro neplatnost manželství neb o rozluce manželství. Není pák zákonného ustanovení, které by soudu poskytovalo možnost, zříditi náměstka nebo zástupce obhájce svazku manželského pro jednotlivé úkony procesní. Nechce-li obhájce svazku manželského vzdáti se toho, by byl položen rok k ústnímu jednání odvolacímu o jeho odvolání, nebo nechce-li osobně se účastniti roku odvolacího po případě sám si zříditi zástupce pro líčení odvolací, musí se spokojiti s tím, že se líčení odvolací provede bez jeho účasti.
Citace:
č. 455. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 193-194.