Čís. 763.Zrušiti veřejnou obchodní společnost dle čl. 125 čís. 3 obch. zák. lze, když druhý společník neplní podstatných povinností, aniž by na tom záleželo, zda lze mu ve směru tom přičísti zavinění.(Rozh. ze dne 16. listopadu 1920, Rv I 696/20.)Sporné strany byly veřejnými společníky, z nichž žalovaný vzal na sebe vedení společnosti po stránce administrativní, zejména povinnost vésti obchodní knihy společnosti a poříditi každoroční rozvahu a inventuru. Žalovaný nevedl však knih řádné, naopak bylo zjištěno mnoho závažných závad. Žalobě druhého společníka o zrušení společnosti bylo soudy všech tří stolic vyhověno, nejvyšším soudem z těchto důvodů:Podle ustanovení čl. 125 obch. zák. může společník žádati za zrušení společnosti, раk-li toho vyžadují důležité důvody. Jako takový důvod se uvádí zvláště pod čís. 3 článku toho, když společník zanedbá plniti převzaté podstatné povinnosti. Že v tomto případě žalovaný skutečně povinnosti své neplnil tak, jak se na řádného obchodníka sluší, zjistil první soud, jehož zjištění i soud odvolací výslovně za základ svému rozhodnutí položil, způsobení úplně spolehlivým na základě výslechu znalce a svědků. Nezáleží pak na tom, proč společník převzatých závazků neplní. Dosti na tom, že jich neplní, pokud se týče že plní je způsobem takovým, že přímo zdar firmy ohrožuje. Ve směru tom stačí poukázati na podrobné odůvodnění rozsudku soudu odvolacího dovoláním nijak nevyvrácené. Jen tolik dlužno připomenouti, že o nějakém zaviněném porušení povinností v čl. 125 obch. zák. není řeči a, jelikož tu také nejde o náhradu nějaké jednáním nebo opomenutím žalovaného vzniklé škody, nelze v příčině té se dovolávati předpisů občanského žákoníka o zavinění.