Čís 614.Zemský zákon pro Čechy ze dne 7. srpna 1908, čís. 68 z. z., o dědické posloupnosti ve statky střední velikosti. Není závady, by při převzetí polovice usedlosti, patřící do pozůstalosti, pozůstavším manželem nebyly na prospěch dětí jednak knihovně poznamenána fideikomisární substituce ohledně pozůstalostní polovice usedlosti, jednak vloženo předkupní právo ohledně celé usedlosti. Dokud trvá fideikomisární substituce, není přejímatel oprávněn, usedlost zciziti a nepřichází v úvahu právo předkupní.(Rozh. ze dne 27. července 1920, R I 522/20.)Pozůstalost Boženy N-ové byla projednána podle zákona ze dne 7. srpna 1908, čís. 68 z. z. a bylo mezi účastníky, totiž pozůstalým manželem a opatrovníkem nezletilých dětí uzavřeno dědičné porovnání, vedle něhož pozůstalý manžel převzal polovici nemovitostí, do pozůstalosti náležejících s právy a závazky v porovnání podrobně uvedenými. V odstavci VII. tohoto porovnání bylo ujednáno, že se podle odevzdací listiny a) vloží právo vlastnické pozůstalému manželu na polovici nemovitostí zůstavitelce patřivší s poznamenáním, že odevzdání se stalo dle zákona ze dne 7. srpna 1908, čís. 68 z. z.; b) poznamená fideikomisární substituce pro nezletilé děti; c) vloží právo předkupní pro tyto děti; d) vloží právo zástavní za dětské podíly po 1000 K na celé nemovitosti. Na základě odevzdací listiny ze dne 25. ledna 1913 poznamenána v příslušných knihovních vložkách fideikomisární substituce pro jmenované nezletilé děti spolu s knihovními vklady výše pod a), c) a d) naznačenými. V roce 1920 zažádal přejímatel o opatrovnické schválení zamýšleného prodeje usedlosti. Okresní soud zamítl návrh, poněvadž substituční poměr dosud trvá a zrušiti jej není v zájmu nezletilých žadatelových dětí. Rekursní soud usnesení to potvrdil. Důvody: Není pochybnosti o tom, že substitucí jest přejímatel usedlosti ve svých podle § 11 zákona z roku 1908 jemu příslušejících právech ku prodeji usedlosti za kautely práva předkupního podstatnou měrou omezen. Substituci fideikomisární vykládati jest dle všeobecných předpisů §§ 608—615 obč. zák. Pokud doba, na kterou substituce ta je určena nebo zamýšlena, neuplynula, přísluší stěžovateli dle ustanovení § 613 obč. zák. toliko omezené vlastnictví s právy a povinnostmi usufruktuáře a má tudíž takový vlastník dle §§ 509 a 510 obč. zák. právo ke všem disposicím a užitkům, vyjímaje právo nakládali se substancí statku, pročež zciziti statek, stižený substitucí fideikomisární, naprosto nemůže. Není proto správným názor stěžovatelův, jako by substituce měla jen platnost, pokud přejímatel statek neprodá, jelikož takovéto omezení ani z obsahu projednání pozůstalosti nelze odvoditi ani v zákoně není pro ně opory. Zcizení usedlosti z vylíčeného důvodu té doby jest nepřípustným, dokud substituce trvá, svolení k její zrušení dle stavu věci v zájmu dítek není nyní doporučitelno.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Mohlo by se zdáti, že obsah odstavce VII. b), c), dědičného porovnání a knihovní zápisy jemu odpovídající zavdávají příčinu k pochybnostem, když tě právo předkupní, nezletilým dětem podle § 11 odstavce čtvrtého zákona ze dne 7. srpna 1908, č. 68 z. z. vyhrazené, předpokládá, že vlastník nemovitostí má právo a možnost, volně jimi nakládati, kdežto fideikomisární substituce (v tomto případě zůstavitelkou ani nenařízená) odnímá fiduciáři dle § 613 obč. zák. právo na podstatu věci a tudíž právo ku zcizení. Lze však důvodně míti za to, že při projednání pozůstalosti bylo vycházeno z ustanovení § 11 prováděcího nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 28. února 1909, čís. 3 věstníku min. sprav., v němž se nařizuje, že, převezme-li pozůstalý manžel statek, má soud toho dbáti, aby se stalo opatření danému případu přiměřené ve prospěch dětí, snad omezením vlastnického, práva přejímatele statku po způsobu fideikomisární substituce, a že má soud chrániti zájmy dětí ve smyslu předchozího odstavce také tehdy, když do pozůstalosti patří statek, jsoucí ve spoluvlastnictví manželů, a pozůstalý manžel, ač tu jsou děti, podle § 14 odstavce třetího zákona převezme podíl statku zůstaviteli náležející. Nelze pochybovati, že hledíc k těmto ustanovením mělo dle dědického porovnání knihovním poznamenáním fideikomisární substituce po dobu trvání této poznámky vlastnictví pozůstalého manžela a přejímatele vzhledem k převzaté polovici nemovitostí býti omezeno ve smyslu § 613 obč. zák. tak, že dokud trvá knihovní poznámka fideikomisární substituce, má pozůstalý manžel pouze práva a povinnosti poživatelovy, tedy s vyloučeními práva na podstatu nemovitostí (§ 509 obč. zák.). Není tedy zejména oprávněn — bez svolení soudu opatrovnického — zciziti převzatou polovici statku. Právo předkupní nestává se tím bezpředmětným, neboť i v tom případě, když by pozůstalý manžel se svolením soudu chtěl prodati převzatou polovici statku, musil by kupitel jemu se nabízející ustoupiti nezletilým dětem touž kupní cenu podávajícím (§ 1077 obč zák.). Že také pozůstalý manžel uznával dotčené omezení, z jeho návrhu ze dne 10. srpna 1913, jímž za příčinou zamýšleného odprodeje pozemků od statku žádal, aby dotyčné pozemky byly ohledně nezletilých dětí propuštěny nejen ze závazku práva předkupního a zástavního, nýbrž i ze substituce fideikomisární. Svolení pozůstalým manželem nyní požadované bylo však soudem opatrovnickým právem odepřeno, poněvadž poznámka fideikomisární substituce dosud trvá a nabízená kupní cena nejen dle zprávy obecního úřadu, nýbrž i dle posudku znalce jest nepřiměřena.