Čís. 607.

Ten, komu placeno bankovkou opatřenou padělaným kolkem, může žádati opětné zaplacení jen proti tomu, že přijatou bankovku vrátí.
(Rozh. ze dne 20. července 1920, Rv I 357/20.) Trafikantka M-ová ukoupila na poštovním úřade různé poštovní ceniny a zaplatila je mimo jiné rak. uher. tisícikorunovou bankovkou. Bankovka byla bankovním úřadem ministerstva financí poštovnímu úřadu zadržena, poněvadž se zjistilo, že byla opatřena padělaným kolkem. Žalobu eráru na M-ovou o zaplacení 1000 Kč soud prvé stolice zamítl; odvolací soud vyhověl žalobě.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvé stolice s tím, že žaloba zamítá se pro tentokráte.
Důvody:
Poštovní úřad prodal, jak zjištěno, žalované různé poštovní ceniny; nešlo tedy o úkon výsostních práv státu, nýbrž o úkon činnosti výdělečné, jejž dlužno posuzovati dle pravidel práva soukromého. Za prodané zboží dostal erár, poštovním úřadem zastupovaný, od žalované jakožto kupitelky bankovku opatřenou padělaným kolkem, která tudíž v Československé republice jako zákonné platidlo není uznána. Bankovka však jest pravá a po zničení padělaného kolku rovnala by se bankovce neokolkované. Bankovky neokolkované nejsou bezcenné, obchoduje se jimi, a jsou nositeli pohledávky proti Rakousko-uherské bance, která je vydala. Tvrdí-li tedy žalující erár, že žalovaná, nezaplativši v pravdě kupní ceny musí mu dáti 1000 K v platidlech zákonných, jest se své strany povinen, aby vrátil žalované to, co od ní obdržel, tedy pravou tisícikorunovou bankovku po případě po zničení padělaného kolku, nebo jinou neokolkovanou bankovku tisícikorunovou, nebo postoupil alespoň žalované nárok ze zabavení sporné bankovky. Neboť bankovka nebyla zabavena žalované, nýbrž, jak patrno ze stvrzenky českobudějovické filiálky bankovního úřadu ministerstva financí ze dne 16. října 1919, zadržena poštovnímu úřadu. Žalovaná není tedy ani legitimována k uplatňování nějakého náhradního nároku, a poukaz eráru na administrativní řízení v dovolací odpovědi nemá místa. Žalující erár však prohlásil, že zabavená bankovka nemůže zatím z důvodů bezpečnosti obchodu peněžního žalované býti vrácena, a dodal pouze, že finanční prokuratura popřípadě se obrátí na bankovní úřad s návrhem, aby žalované dotyčná bankovka po zničení padělaného kolku byla vydána. Tím nebylo se strany žalujícího eráru učiněno zadost povinnosti, kterou mu ukládá § 1052 obč. zák. Dokud žalující erár sám nevyhoví svému závazku, nemůže na žalované žádati plnění. Žaloba jest tedy předčasná. Proto bylo s hlediska § 503 čís. 4 c. ř. s. vyhověno dovolání žalované a změnou rozsudku soudu odvolacího byl obnoven rozsudek soudu prvého s tím ovšem, dodatkem, že žaloba se zamítá pro tentokrát.

Citace:

č. 607. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 453-454.