Čís. 3240.

Vyšetřování a trestání přestupků podle § 320 a)—d) tr. zák. náleží do oboru působnosti okresních soudů jen tenkrát, byly-li tyto přestupky spáchány v místě, kde platí o hlášení obyvatel a cizinců u bezpečnostního úřadu zvláštní předpisy vydané podle § 1 min. nařízení ze dne 15. února 1857, čís. 33 ř. zák. (čl. VIII uv. zák. k tr. ř.). Jinak spadá trestání těchto přestupků podle min. nař. ze dne 2. dubna 1858, čís. 51 ř. zák. do oboru působnosti úřadů politických, jimž jsou přikázána k potrestání i ostatní přestoupení předpisů o povinnosti ohlašovací (§ 19 nař. čís. 33/57).
Přestupku podle § 320 b) tr. zák. může se dopustiti jen nájemník; pojem »podnájemníka«; »noclehářem« jest jen osoba, jíž podpronajímatel poskytuje nocleh za úplatu.
(Rozh. ze dne 23. srpna 1928, Zm II 294/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Trestním příkazem okresního soudu v Hlučíně ze dne 3. února 1928, jímž byl Beatě Š-ové uložen pro přestupek podle § 320 b) tr. zák. trest peněžité pokuty 25 Kč, v případě nedobytnosti trest vězení 48 hodin, a trestním příkazem téhož soudu ze dne 21. února 1928, jímž byl uložen Marii K-ové pro přestupek podle § 320 b) tr. zák. trest peněžité pokuty 10 Kč, v případě nedobytnosti trest vězení 24 hodin, byl porušen zákon v ustanovení § 320 b) tr. zák. a čl. VIII. uvoz. zák. k tr. řádu; oba trestní příkazy se zrušují a okresnímu soudu v Hlučíně se ukládá, by postoupil své spisy T 96/28 příslušnému úřadu politickému k případnému úřednímu jednání proti Beatě Š-ové pro přestoupení předpisů o povinnosti ohlašovací, by dále zavedl znovu řízení proti Marii K-ové a by, vyšetří-li, že nebyla vůbec nájemnicí bytu, v němž nechala Pavla K-e přenocovati, nebo že mu poskytla nocleh bezplatně, postoupil i své spisy T 182/28 příslušnému úřadu politickému k případnému úřednímu jednání pro přestoupení předpisů o povinnosti ohlašovací.
Důvody:
Trestním příkazem okresního soudu v Hlučíně ze dne 3. února 1928, T 96/28, byl Beatě Š-ové uložen pro přestupek podle § 320 b) tr. zák. trest peněžité pokuty 25 Kč, v případě nedobytnosti trest vězení 48 hodin. Trestní příkaz nabyl moci práva a peněžitá pokuta byla Š-ovou zaplacena. Z četnického oznámení, jež tvořilo podklad trestního příkazu, je patrno, že Beata Š-ová opomenula ohlásiti u obecního úřadu v K., kde platí zvláštní předpisy o ohlašování obyvatel a cizinců, Čeňka V-a a jeho milenku Ludviku B-ovou, které od 1. do 4. ledna 1928 v K. ve svém obydlí přechovávala, aniž brala od nich za poskytnutí pobytu a noclehu úplaty. Právoplatným trestním příkazem téhož soudu ze dne 21. února 1928, T 182/28, byl dále uložen Marii K-ové pro přestupek podle § 320 b) tr. zák. trest peněžité pokuty 10 Kč, v případě nedobytnosti trest vězení 24 hodin. Z příslušných spisů není patrno, zda byla tato peněžitá pokuta složena. Podle četnického oznámení, o něž se tento trestní příkaz opírá, opomenula K-ová, jež je jako nejstarší ze slovenských dělníků a dělnic ve dvoře F. v O. pověřena dozorem a péčí ve společném příbytku těchto dělníků a dělnic v tomto dvoře, ohlásiti u obecního úřadu v O. Pavla K-e, jejž nechala v noci na 16. ledna 1928 přenocovati v onom příbytku. Byl-li K-ovi poskytnut nocleh za úplatu či bezplatně, není v oznámení uvedeno. Vyšetřování a trestání přestupků podle § 320 a)—d) tr. zák. náleží do oboru působnosti okresních soudů jen tenkrát, byly-li tyto přestupky spáchány v místě, kde platí o hlášení obyvatel a cizinců u bezpečnostního úřadu zvláštní předpisy vydané podle § 1 min. nař. ze dne 15. února 1857, čís. 33 ř. z. (čl. VIII. uvoz. zák. k tr. ř.). Jinak spadá trestání těchto přestupků podle min. nařízení ze dne 2. dubna 1858, čís. 51 ř. zák. do oboru působnosti úřadů politických, jimž jsou přikázána k potrestání i ostatní přestoupení předpisů o povinnosti ohlašovací (§ 19 onoho min. nařízení ze dne 15. února 1857). Podle četnického oznámení tvořícího podklad onoho trestního příkazu ze dne 3. února 1928 platí na Hlučínsku, tedy zejména i v K. a v O., o hlášení obyvatel a cizinců u bezpečnostního úřadu zvláštní předpisy. Ke skutkové podstatě přestupku podle § 320 b) tr. zák. se vyhledává, by ten, kdo dává světnice na týden nebo na měsíc v podnájem nebo chová nocleháře, opomenul ohlásiti ve 24 hodinách podle předpisu změny v podnájemnících nebo noclehářích. Tohoto přestupku může se podle tohoto ustanovení a podle nadpisu tohoto ustanovení »Trest na podpronajímatele« dopustiti jen nájemník. Podnájemníky jsou podle §§ 1098, 1090 obč. zák. osoby, jimž nájemník přenechal užívání věci, jež mu jest pronajata, na určitou dobu a za určitou cenu, t. j. za podnájemné. Výrazem »nocleháři« však označuje § 320 b) tr. zák., jak plyne zejména z řečeného již nadpisu tohoto ustanovení zákona, zřejmě jen určitý druh podnájemníků, takže nemůže býti pochybnosti o tom, že za »nocleháře« po rozumu § 320 b) tr. zák. sluší pokládati jen ony osoby, jimž podpronajímatel poskytuje nocleh za úplatu (rozh. čís. 2886 sb. n. s.). Z toho je patrno, že trestní příkaz okresního soudu v Hlučíně ze dne 3. února 1928, T 96/28, spočívá na nesprávném výkladu ustanovení § 320 b) tr. zák. již proto, že spatřuje ve shora řečeném opomenutí Beaty Š-ové přestupek podle § 320 b) tr. zák., ač tato za poskytnutí pobytu a noclehu od V-a a B-ové nebrala úplaty, t. j. poskytla pobyt a nocleh bezplatně. Podle toho není tu již z tohoto důvodu skutkové podstaty přestupku podle § 320 b) tr. zák., nýbrž přichází tu v úvahu pouze přestoupení předpisů o povinnosti ohlašovací, jež jest přikázáno k potrestání úřadům politickým. Také trestní příkaz téhož soudu ze dne 21. února 1928, T 182/28, zakládá se podle shora řečeného na nesprávném výkladu ustanovení § 320 b) tr. zák.; neboť tento trestní příkaz vidí v onom opomenutí Marie K-ové přestupek podle § 320 b) tr. zák., ač v četnickém oznámení, o něž se opírá, není uvedeno, že K-ová byla nájemnicí bytu, v němž nechala K-e přenocovati, a že poskytla K-ovi nocleh za úplatu, takže schází v onom oznámení zjištění podstatných náležitostí skutkové podstaty přestupku podle § 320 b) tr. zák. Bylo proto zmateční stížnosti podle § 33 tr. ř. na záštitu zákona vyhověti a podle §§ 292 a 479 tr. ř. uznati právem, jak se stalo.

Citace:

č. 3240. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 541-543.