Čís. 3162.K dokonání zločinu podvodu podle § 199 a) tr. zák. ucházením se o křivé svědectví prostřednictvím třetí osoby se sice vyžaduje, by žádost o křivé svědectví svědka skutečně došla, avšak k naplnění pokusu tohoto zločinu stačí jednání, které mohlo vésti ke skutečnému provedení svádění ku křivému svědectví, jakmile se v něm zřetelně projevil trestný úmysl pachatelův, přes to, že trestného cíle nebylo dosaženo, a ber ohledu na to, jak dalece se přiblížila jeho činnost k trestnému cíli (moták, v němž se pachatel křivého svědectví dožadoval, byl zachycen). § 199 a) tr. zák. nerozeznává, zda svědectví, o něž se bylo ucházeno, týče se okolnosti rozhodné či nerozhodné. (Rozh. ze dne 28. dubna 1928, Zm 39/28.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 24, října 1927, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem nedokonaného podvodu podle §§ 8, 197, 199 a) tr. zák. Důvody: Zmateční stížnost dovolává se pouze důvodu zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř. Namítá že v rozsudku zjištěné jednání obžalovaného, totiž, že sepsal moták, v němž žádá strýce, by zařídil u dvou určitých osob, by na soudě jako svědci vypověděli podle přání obžalovaného nepravdu, a že je odevzdal odcházejícímu vyšetřovanci za účelem doručení, jest pouhé beztrestné přípravné jednání, od dokonání činu vzdálené a dokonce nezpůsobilé, by založilo trestnost, protože se o žádosti obžalovaného nedověděl ani adresát, který jako svědek ve sporu ostatně ani nevystupoval. Přehlíží, že se sice k dokonání zločinu podvodu podle § 199 a) tr. zák. ucházením se o křivé svědectví prostřednictvím třetí osoby vyžaduje, by žádost o vydání křivého svědectví svědka skutečně došla, že však k naplnění pokusu tohoto zločinu stačí jednání, které mohlo vésti ke skutečnému provedení svádění ku křivému svědectví, jakmile se v něm zřetelně projeví trestný úmysl pachatelův, přes to, že trestného cíle nebylo dosaženo, bez ohledu na to, jak dalece se přiblížila jeho činnost k trestnému cíli. Proto jest shledati trestný pokus i v odeslání dopisu, dožadujícího se křivého svědectví na osobách, vedených za svědky v trestní věci proti obžalovanému pro zločin podvodu, spáchaný vylákáním peněz (částek na W-ovi a M-ové) prostřednictvím třetí osoby, i když jí dopis nedošel a ona se o pachatelově žádosti nedověděla, poněvadž se v tom, co pachatel ke skutečnému provedení zločinu podnikl, projevuje zřetelně opravdovost a rozhodnost jeho zločinného úmyslu. Nelze ani důvodně tvrditi, že pokus byl podniknut prostředkem k dosažení cíle naprosto nezpůsobilým, jenž by ho jedině činil beztrestným, uváží-li se, že při menší bdělosti správy věznice snadno mohl býti zločin dokonán; konkrétní nezpůsobilost prostředku však trestnost nevylučuje. Pokud zmateční stížnost dovozuje, že tu není skutkové podstaty zločinu ve směru subjektivním, ježto prý obžalovaný chtěl, by svědci vypovídali pravdu a vylíčili okolnosti, které byly podle jeho vědomí pravdivé (že smlouva s W-em byla jen k jeho zajištění, že nebyla kupní smlouvou, že W. půjčoval obžalovanému peníze do hry, že ani P. a M-ová nic nenamítali proti tomu, by obžalovaný částkou získanou za zástavní lístek nehrál na S., není provedena po zákonu, ježto nedbá skutkového předpokladu rozsudku, který zjišťuje (přihlížeje k obhajobě obžalovaného i k výpovědi svědků W-a, M-ové, P-y a K-y), že okolnosti, jež měly býti podle přání obžalovaného potvrzeny oněma dvěma svědky, neodpovídají pravdě a že to bylo obžalovanému, jako do věci úplně zasvěcenému, známo. Poukazuje-li zmateční stížnost posléze k tomu, že otázka použití zápůjčky jest pro trestný ráz činu obžalovaného (t. j. pro podvod, o němž měli býti svědci slyšeni), bezvýznamnou, přehlíží, že pro trestnost ucházení se o křivé svědectví jest lhostejno, zda jsou nepravdivé okolnosti, o nichž má svědek podle pachatelova přání vypovídati, pro trestní věc, v níž má býti svědectví vyndáno, závažné čili nic, poněvadž § 199 a) tr. zák. nerozeznává, zda svědectví, o něž se bylo ucházeno, týká se okolnosti rozhodné či nerozhodné, a mimo to každá nepravda svědkova před soudem obmezuje výkon spravedlnosti a poškozuje stát v jeho právu, by se od svědka dověděl pravdu, takže trestní sankce § 199 a) tr. zák. má v tomto případě zřejmě za účel oprostiti svědeckou výpověď od jakéhokoliv nedovoleného vlivu se strany třetí osoby. Bylo proto zmateční stížnost obžalovaného zavrhnouti jako bezdůvodnou, z valné části pak i podle zákona neprovedenou.