Čís. 3236.

Ustanovení třetího odstavce čís. 3 § 3 zák. ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 sb. z. a n., že ztráta práva volebního pomíjí, pokud podle platných ustanovení nepomíjí dříve, u zločinu po třech letech, u přečinu a přestupku po roce, počítajíc ode dne ukončení trestu, zůstalo nezměněno zákonem ze dne 18. března 1920, čís. 163 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 23. srpna 1928, Zm I 393/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem okresního soudu v Děčíně ze dne 11. prosince 1926, pokud jím bylo vysloveno, že ztráta práva volebního u obžalovaného odsouzeného pro přestupek podvodu podle § 461 tr. zák. a žebroty podle § 2 zák. o tul. má trvati dva roky, byl porušen zákon v ustanovení § 3 čís. 3 odstavec třetí zákona z 31. ledna 1919, čís. 75 sb. z. a n.; výrok ten se v tomto obsahu zrušuje.
Důvody:
Podle záznamu o rozsudku okresního soudu v Děčíně ze dne 11. prosince 1926 byl obžalovaný odsouzen pro přestupek podvodu podle § 461 tr. zák. a žebroty podle § 2 zák. o tul., vyměřen mu trest podle § 460 tr. zák. a § 9 zák. čís. 471/21, 259/23 tuhým vězením čtyř týdnů a podle § 1 zák. čís. 123/1920 vyslovena ztráta práva volebního na dva roky. Podle doslovu třetího odst. čís. 3 § 3 zák. ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 sb. z. a n. ztráta volebního práva pomíjí, pokud podle platných ustanovení nepomíjí dříve, u zločinu po třech letech, u přečinu a přestupku po roce, počítajíc ode dne ukončení trestu. Toto ustanovení zůstalo i zákonem ze dne 18. března 1920, čís. 163 sb. z. a n. nezměněno. Byl tedy oním rozsudkem, pokud jde o výrok, že ztráta práva volebního má trvati dva roky, porušen zákon. Bylo proto zmateční stížnosti podle § 33 tr. ř. vyhověti a podle § 292 tr. ř. uznati právem, jak se stalo.

Citace:

č. 3236. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 534-535.