Čís. 3352.

Tisková novela (zákon ze dne 30. května 1924, čís. 124 sb. z. a n.).
Společným znakem všech čtyř v § 1 (3) tisk. nov. uvedených případů jest, že se činnost pachatele, by mohl býti pokládán za původce, nesla k tomu, by urážlivá zpráva byla uveřejněna v tisku; mezi uveřejněním zprávy a činností původce musí býti příčinný, jím chtěný vztah; tomu tak není, schválil-li kdo dodatečně postup (uveřejnění závadného inserátu) jiné osoby.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1928, Zm I 581/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost soukromého obžalobce do rozsudku krajského jako kmetského soudu v Chebu ze dne 23. srpna 1928, jímž byl obžalovaný podle § 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn ze soukromé obžaloby pro přečin urážky na cti podle § 488 tr. zák. a § 1 zák. ze dne 30. května 1924, čís. 124 sb. z. a n., mimo jiné z těchto
důvodů:
Stížnosti se nepodařilo zvrátiti skutkové předpoklady rozsudku po stránce formální; tato zjištění jsou proto závazná i pro řízení zrušovací. Vychází-li se z nich, totiž z rozsudkového předpokladu, že všechny tři inseráty sepsal a uveřejniti dal jen Robert j. bez vědomí svého bratra, obžalovaného, a bez předchozích rozprav s ním, a že se obžalovaný o článcích teprve po návratu z Prahy dodatečně dověděl a pak ovšem činnost bratrovu schválil, nelze stížnosti přisvědčiti, pokud již v této činnosti obžalovaného, v onom dodatečném schválení bratrova postupu, spatřuje původcovství podle § 1 odst. (3) tiskové novely. Společným znakem všech čtyř v tomto odstavci uvedených případů jest, že se činnost pachatele, by mohl býti pokládán za původce, nesla k tomu, by urážlivá zpráva byla uveřejněna v tisku; mezi uveřejněním zprávy a činností původce musí býti příčinný, jím chtěný vztah, což vše však nedopadá na souzený případ, poněvadž rozsudkem zjištěná činnost obžalovaného nenesla se k tomu, by závadný inserát byl v tisku uveřejněn, nýbrž počala teprve po tom, když tento trestný čin byl dokonán a to jeho dodatečným schválením; takové dodatečné schválení nespadá však pod žádný z případů v § 1 odst. (3) tisk. novely uvedených a není tedy zmateční stížnost, pokud s hlediska čís. 9 a) § 281 tr. ř. vyslovuje opačný právní názor, odůvodněna.

Citace:

č. 3352. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 803-804.