Authors:
= Váž. tr., 10 (1928)
PDF

Čís. 3333.


Souhlasil-li obžalovaný s tím, aby se konalo hlavní přelíčení v jeho nepřítomnosti, nemůže rozsudek napadati odporem (§ 427 tr. ř.) ani, nemohl-li se k líčení dostaviti pro nemoc.
(Rozh. ze dne 29. listopadu 1928, Zm I 404/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací v neveřejném zasedání 1. nevyhověl odporu obžalovaného do rozsudku krajského soudu v české Lípě ze dne 30. března 1928, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem nedokonané krádeže podle §§ 8, 171, 173, 174-II c), 176-II a) tr. zák., 2. vyhověl jeho zmateční. stížnosti do téhož rozsudku, zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil témuž soudu nalézacímu, by o ní znovu jednal a rozhodl. Odporu nevyhověl z těchto
důvodů:
Obžalovaný prohlásil výslovně ve svém dopisu ze dne 24. března 1928, že jest srozuměn s tím, by se hlavní přelíčení konalo v jeho nepřítomnosti, a nemůže proto, byť by i snad bylo pravdivým tvrzení odporu, že se k hlavnímu přelíčení nemohl dostaviti pro nemoc, napadati rozsudek v jeho nepřítomnosti vynesený opravným prostředkem, jehož se předem oním prohlášením vzdal.
Citace:
č. 3333. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 775-775.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).