Čís. 3176.

Ke skutkové podstatě zločinu podle § 129 I a) tr. zák. se nevyžaduje, by se pachatel dotkl svým pohlavním údem nebo rukou přirození zvířete; stačí již jednání záležející v tom, že se pachatel dotýká sivým tělem těla zvířete za tím účelem a takovým způsobem, který směřuje k ukojení nebo podráždění jeho pohlavního chtíče.
(Rozh. ze dne 11. května 1928, Zm II 18/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 1. prosince 1927, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem smilstva proti přirozenosti podle § 129 a) tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost uplatňuje číselně důvody zmatečnosti podle § 281 čís. 4, 5 a 9 a) tr. ř., leč neprávem. S hlediska důvodu zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a) tr. ř. namítá stížnost, že tu není skutkové podstaty zločinu podle § 129 I a) tr. zák. je prý sice pravda, že se ke skutkové podstatě tohoto zločinu nevyhledává ani spojení pohlavního ústrojí ani vnitřní soulože, avšak tento zločin předpokládá prý, že se pachatel dotknul ve smilném úmyslu svým pohlavním údem nebo rukou přirození zvířete, ježto prý jinak nelze se dopustiti smilného skutku na zvířeti, a tato náležitost skutkové, podstaty není prý v souzeném případě zjištěna. Námitka stížnosti není odůvodněna. Názor stížnosti, že se vyžaduje ke skutkové podstatě zločinu podle § 129 I a) tr. zák., by se pachatel alespoň dotkl svým pohlavním údem nebo rukou přirození zvířete, nemá opory ani v doslovu ani ve smyslu ani v účelu onoho ustanovení zákona, jež mluví prostě o smilstvu se zvířaty. Pod pojem takového smilstva spadá ve skutečnosti již jednání záležející v tom, že se pachatel dotýká svým tělem těla zvířete za tím účelem a takovým způsobem, který směřuje k ukojení nebo podráždění jeho pohlavního chtíče (rozhodnutí čís. 3735 vid. sb.). Tato náležitost skutkové podstaty zločinu podle § 129 I. a) tr. zák. je však v souzeném případě způsobem formálně bezvadným zjištěna; neboť rozsudek zjišťuje v rozhodovacích důvodech, že obžalovaný ukojil ve všech třech případech, o něž tu šlo, své pohlavní chtíče tím způsobem, že, drže kozu kolem krku a-jsa ohnut nad jejím zadkem, drcal do ní svým tělem jako při souloži, a dovolává se na odůvodněnou tohoto zjištění svědeckých výpovědí V-ové a S-y.

Citace:

č. 3176. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 374-375.