Čís. 3235.

Nedovolené mýcení lesa není již soudním přestupkem podle § 5 zák. čís. 82/18, nýbrž správním přestupkem podle § 8 zák. čís. 37/28; tento zákon zrušil v § 12 onen zákon; na vyšetřování již počatá a na trestné činy spáchané přede dnem 6. dubna 1928 jest použíti nového zákona podle čl. IX. uv. zák. k tr. zák., jehož všeobecná zásada platí pro všechny normy hmotného trestního práva, pokud v novém zákoně není výslovně jinak nařízeno.
(Rozh. ze dne 23. srpna 1928, Zm I 376/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem; Rozsudkem okresního soudu ve Žlutících ze dne 17. dubna 1928, jímž byl obžalovaný uznán vinným přestupkem podle § 5 zákona ze 17. prosince 1918, čís. 82 sb. z. byl porušen zákon v ustanovení § 8 zákona z 29. února 1928, čís. 37 sb. z. a n., jakož i článku IX. uvozovacího zákona k trestnímu zákonu; rozsudek ten se zrušuje a okresnímu soudu ve Žlutících se ukládá, by spisy postoupil příslušnému politickému úřadu k dalšímu jednání.
Důvody:
Dne 28. března 1928 došlo okresnímu soudu ve Žlutících trestní oznámení na obžalovaného pro přestupek nedovoleného mýcení lesa podle § 5 zák. čís. 82/18 sb. z. a n. Dne 29. března učinil zmocněnec státního zastupitelství trestní návrh a dne 4. dubna ustanovil okresní soud hlavní přelíčení. Dne 17. dubna vynesl soud rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným přestupkem podle § 5 uvedeného zákona. Rozsudek nabyl moci práva. Rozsudkem tím byl porušen zákon. Dnem 6. dubna 1928 nabyl účinnosti zákon ze dne 29. února 1928, čís. 37 sb. z. a n., jenž v § 12 zrušil zákon čís. 82/18 sb. z. a n. a v § 8 přikázal potrestání nedovoleného mýcení atd. místo soudům politickým úřadům. Zákon ovšem neobsahuje přechodných ustanovení, je proto přihlížeti k ustanovení čl. IX uvozov. zák. k tr. zák., jehož všeobecná zásada platí pro všechny normy hmotného trestného práva, pokud v novém zákoně není výslovně jinak nařízeno. Že se tu jedná o otázku hmotného trestního práva, nelze pochybovati, uváží-li se, že jde o to, zda jednání, o něž jde, je činem soudně trestným čili nic. Podle onoho článku IX. působí však nový zákon zpět na vyšetřování již počatá a na trestné činy spáchané přede dnem, kdy nabyl účinnosti nový zákon, pokud je nový zákon příznivější než předchozí právo. Je na snadě, že v souzeném případě jest nový zákon pachateli příznivější, nejen hledíc k výměře trestní sazby, nýbrž hlavně proto, že ono jednání není podle nového zákona vůbec soudně trestným, nýbrž tvoří pouze správní delikt. Bylo tedy v době rozsudku použiti na souzený případ nového zákona a postoupiti řízení politickému úřadu. Zmateční stížnost podle § 33 tr. ř. je tudíž odůvodněna, bylo jí proto vyhověti a podle § 292 tr. ř. uznati právem, jak se stalo.

Citace:

č. 3235. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 533-534.