Čís. 3239.

Ze skutkové podstaty přestupku podle § 320 e) tr. zák. jsou vyňaty případy trestního vyšetřování; pod předpis ten nespadají ani nepravdivá udání orgánům bezpečnostním, učiněná osobou podezřelou z činu trestním soudem stihatelného. (Rozh. ze dne 23. srpna 1928, Zm II 259/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem; Rozsudkem okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. října 1927, pokud jím byl obžalovaný uznán vinným přestupkem podle § 320 písm. e) tr. zák., byl porušen zákon v ustanovení § 320 písm. e) tr. zák., rozsudek ten — ponechávajíc výrok o vině ohledně přestupku proti bezpečnosti těla podle § 431 tr. zák. nedotčeným — se v onom výroku a důsledkem toho i ve výroku o trestu a výrocích s tím souvisejících zrušuje, obžalovaný se z obžaloby pro přestupek podle § 320 písm. e) tr. zák. podle § 259 čís. 3 tr. ř. sprošťuje a pro přestupek proti bezpečnosti těla podle § 431 tr. zák. vyměřuje se mu znova trest.
Důvody:
Podle trestního spisu T V 399/27 okresního soudu v Břeclavi byl obžalovaný oznámen četnictvem pro přestupek podle § 320 e) tr. zák., spáchaný tím, že když byl dne 27. května 1927 o 24. hodině v noci u M. Ž., jeda na okresní silnici z P. k M. Ž. na svém velocipédu, který neměl opatřen osvětlenou svítilnou, zadržen, udal vrchnímu četnickému strážmistrovi M-ovi nesprávné jméno a osobní data, čímž byl veřejný dohled uveden v omyl. K oznámení tomu byl připojen opis oznámení na okresní politickou správu v Hodoníně pro neosvětlení velocipédu za noční jízdy, v němž se uvádí, že, jelikož byla silnice v pokročilé noční době úplně liduprázdná, nebyla tím bezpečnost lidí ohrožena. Při hlavním přelíčení dne 27. června 1927 byl pak obžalovaný rozsudkem ze dne 13. října 1927 uznán vinným přestupkem podle § 431 tr. zák., spáchaným tím, že dne 27. května 1927 na silnici v obvodě M. Ž-a jel na jízdním kole bez osvětlení a takto se dopustil činu pokud se týče opomenutí, o němž již podle přirozených jeho následků, které každý snadno poznati může, mohl nahlížeti, že se jím může způsobiti nebezpečenství života, zdraví anebo nebezpečenství těla lidského, z něhož však žádná skutečná škoda nenastala, a přestupkem podle § 320 písm. e) tr. zák. spáchaným tím, že téhož dne a tamtéž četnického vrchního strážmistra Františka M-u falešným udáváním svého jména ošálil, čímž byl veřejný dohled uveden v omyl. Ohledně přestupku podle § 431 tr. zák. zjistil soud, že činem byla ohrožena tělesná bezpečnost četnického strážmistra M-y. Rozsudek vešel v moc práva. Rozsudkem tím, pokud jím byl obviněný uznán vinným přestupkem podle § 320 písm. e) tr. z., byl porušen zákon, neboť: Ze skutkové podstaty přestupku podle § 320 písm. e) jsou výslovně vyňaty případy trestního vyšetřování vzhledem k tomu, že o nich platí zvláštní zákonná ustanovení, a podle ustálené judikatury nejvyššího soudu (vid. sb. čís. 3483, 3625 a 4097 jakož i čís. 2312 sb. n. s.) nespadají pod předpis ten ani nepravdivá udání k orgánům bezpečnostním, učiněná osobou podezřelou z činu trestním soudem stihatelného. V souzeném případě byl obviněný zadržen četníkem pro podezření, z činu, který zakládal — jak soud rozsudkem zjistil — skutkovou podstatu přestupku podle § 431 tr. zák., jehož potrestání náleží soudu, jest tu tedy případ, který podle doslovu § 320 písm. e) tr. zák. pod trestní ustanovení tohoto § nelze podřaditi. Bylo proto vyhověti zmateční stížnosti podle § 33 tr. ř. a podle § 292 tr. ř. uznati právem, jak se stalo.

Citace:

č. 3239. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 539-541.