Authors:
= Váž. tr., 10 (1928)
PDF

Čís. 3346.


Při zjišťování ceny věci prodané s výhradou práva vlastnického (§ 183 tr. zák.) jest vzíti za základ obecnou hodnotu věci v době, kdy pachatel s ní protiprávně naložil; jest vzíti zřetel na znehodnocení věci obvyklým používáním, nikoliv zlomyslným poškozením věcí pachatelem.
(Rozh. ze dne 13. prosince 1928, Zm I 498/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 11. června 1928, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem zpronevěry podle § 183, 184 tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil témuž soudu nalézacímu, by o ní znovu jednal a ji rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje kromě jiných zmatečních důvodů zmatek podle § 281 čís. 10 tr. ř. výtkou, že poškozená trojkolka neměla cenu přes 200 Kč a že neměl proto obžalovaný, prodav tuto jemu s výhradou práva vlastnického prodanou trojkolku, býti odsouzen pro zločin, nýbrž jen pro přestupek a domáhá se proto zrušení rozsudku. Tím vytýká stížnost, že cena trojkolky nebyla vůbec zjištěna. Zmateční stížnosti jest přisvědčiti, pokud táž uvádí, že při zjišťování ceny věci s výhradou práva vlastnického prodané, jest vžiti za základ obecnou hodnotu věci v době, kdy pachatel s ní protiprávně naložil. Při zjišťování této ceny jest vžiti zřetel na znehodnocení věci obvyklým používáním, nikoliv na znehodnocení zlomyslným poškozením předsevzatým pachatelem. Soud nalézací tuto hodnotu zpronevěřené trojkolky vůbec nezjišťuje, nýbrž béře v napadeném rozsudku za podklad jen rozdíl mezi cenou kupní a učiněnými splátkami, ač v souzeném případě vzhledem k tvrzenému, nezaviněnému poškození trojkolky měl tuto hodnotu zvlášť v úvahu vzíti, pro případ, že by mu nebyla postačila pro toto zjištění výpověď svědka Jaroslava Š., jenž udal, že za trojkolku vyplatil 2600 Kč. Než soud nezabýval se ani s touto výpovědí a hodnotu trojkolky v době, kdy s ní obžalovaný, prodav ji Š-ovi, protiprávně naložil, vůbec nezjišťoval. Bylo proto zmateční stížnosti vyhověti a ježto se nelze obejíti bez nového hlavního přelíčení, bylo za souhlasu generální prokuratury podle § 5 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro rok 1878 právem uznati tak, jak se stalo, aniž by bylo potřebí zabývati se s dalšímu vývody stížnosti.
Citace:
č. 3346. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 797-798.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).