Čís. 3163.

Chce-li soud předsevzíti zjištění, nekryjící se s názorem znalce, jest povinen podrobiti celý obsah znaleckého posudku (i po stránce technické) pečlivému rozboru a uvésti důvody, které jej pohnuly k tomu, že se v otázce, jejíž správné řešení předpokládá odborné znalosti (daktyloskopie), přenesl přes onen posudek.
(Rozh. ze dne 2. května 1928, Zm I 6/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudů v Mostě ze dne 14. listopadu 1927, jímž byl obžalovaný podle § 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro zločin krádeže podle §§ 171,173, 174 II c), 179 tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji znova projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost dovolává se důvodů zmatečnosti čís 4 a 5 § 281 tr. ř. Dlužno jí přiznati oprávnění s hlediska čís. 5 § 281 tr. ř., pokud Vytýká, že soud neuvádí důvodů pro svůj výrok, že se nepřipojil k posudku znalce z oboru daktyloskopie a na základě tohoto posudku nenabyl přesvědčení, že otisk na místě činu zjištěný nepochází od jiné osoby než od obžalovaného. Rozsudek v tomto směru toliko uvádí, že by i v případě, kdyby se soud spokojil s 10 body znaleckým posudkem zjištěnými, tento počet mu nestačil, poněvadž »veškeré karakteristické značky obrazce I se na obrazci II a naopak nenacházejí; obrazec I není zcela jasný a podle všeobecného dojmu obrazce I se nepodobá podle přesvědčení soudního dvoru útvaru obrazce II«. Je jisto, že podle zásady volného uvažování důkazů není soudu zabráněno, by předsevzal zjištění, která se nekryjí s názorem odborníka znalce a, že se tedy závěry soudu mohou odchýliti od závěrů znaleckého posudku; poněvadž však při tomto průvodním prostředku jde o otázky vyžadující zvláštní odborné znalosti, je na snadě, že bude povinností soudu, by v takovém případě podrobil celý obsah znaleckého posudku pečlivému rozboru, a, nemůže-li se k němu připojiti, uvedl též důvody, které soud pohnuly k tomu, by se v otázce, jejíž správné řešení předpokládá odborné znalosti, přenesl přes onen posudek. Takové pádnými úvahami i po stránce technické podložené odůvodnění však rozsudek neobsahuje; soud ani nenaznačuje, v čem ony odchylky a nesrovnalosti mezi obrazcem I. a II. pozůstávají, nepopisuje blíže, v jakém směru mu ona »nejasnost« obrazce I bránila, by se nepřipojil k znaleckému posudku; staví vlastně svým povšechným poukazem k »všeobecnému dojmu obrazců prostě svůj odchylný laický názor proti opačnému názoru znaleckému, takže v úvahách rozsudku ve skutečnosti vůbec nelze spatřovati odůvodnění zákonu odpovídající. Tento nedostatek padá tím více na váhu, an znalec ve svém posudku uvedl, že vědecké autority celého světa dokazují v odborné literatuře, že není druhého člověka, který by měl zvláštnosti papilárních linií (vznik, zánik, vidlicovité rozdvojení, vsunuté čárky a tečky) stejně seskupené, že tyto zvláštnosti nejsou dědičné a zůstávají od narození až do úmrtí nezměněné, a na tomto podkladě s určitostí prohlásil, že stopa prstu zjištěná na láhvi při krádeži v konsumu v K., pochází z pravého palce obžalovaného. Byť i nebylo lze přisvědčiti dalšímu důvodu zmatečnosti uplatňovanému s hlediska čís. 4 § 281 tr. ř., jelikož tu schází posledním odstavcem § 281 tr. ř. stanovený předpoklad, že si| státní zástupce ihned vyhradil zmateční stížnost, bylo přece již pro shora uvedené nedostatky podle § 281 čís. 5 tr. ř. zmateční stížnosti vyhověti, napadený rozsudek jako zmatečný zrušiti a věc vrátiti soudu prvé stolice, by ji znova projednal a rozhodl.

Citace:

č. 3163. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 343-344.