Čís. 3238.Stihání a potrestání pro urážku skupiny četníků ustanovených službou při určité četnické stanici, t. j. samostatného oddílu vojska, není přípustným bez souhlasu ministerstva vnitra; jde-li však o urážku určité četnické stanice, tudíž veřejného úřadu, není onoho souhlasu třeba. Zvěděl-li o urážlivém projevu (podle čl. V. zák. čís. 8/63) veřejný obžalobce (funkcionář stát. zastupitelství) a soud při hlavním přelíčení pro jiný delikt, bylo na onom, by žádal rozšíření i na tento skutek (§ 263 první věta tr. ř.); k tomu stačil návrh funkcionáře, by bylo použito zákona (§ 451 odst. prvý tr. ř.); nevyslovil-li se rozsudek o této takto rozšířené části obžaloby, ani nevyhradil obžalobci samostatné stihání pro onen projev (§ 263 odst. 2 tr. ř.) a obžalobce nevymohl si tuto výhradu ani na soudě odvolacím odvoláním (z důvodu § 281 čís. 7, § 464 čís. 1 tr. ř.), jest stihání pro onen projev vyloučeno podle § 263 odst. druhý tr. ř., jehož jest podle § 447 tr. ř. použíti i ve věcech přestupkových. (Rozh. ze dne 23. srpna 1928, Zm I 462/28.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem; Tím, že okresní soud v Trhových Svinech zahájil pod zn. sp. T 442/27 trestní řízení proti Anežce H-ové pro projev učiněný 28. srpna 1927 v Z. slovy, »že četnictvo nadržuje tomu a tomu«, dále rozsudkem řečeného okresního soudu ze dne 19. listopadu 1927, č. j. T 442/27-6 a rozsudkem krajského soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacího ze dne 19. května 1928, č. j. To V 37/28-3 byl porušen zákon v ustanovení druhého odstavce § 263 tr. ř.; rozsudky ty se zrušují a Anežka H-ová sprošťuje se podle § 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby, že dne 28. srpna 1927 v Z. veřejně a před více lidmi při úředním jednání, totiž při vyšetřování odstranění mezníku na poli Michala F-y četnickým strážmistrem Františkem J-ou vinila (křivě) slovy »četnictvo nadržuje tomu a tomu«, neuvádějíc určitých skutků, četnictvo v Sv. J. zejména z opovržlivých vlastností, zneužití úřední moci, a že tím spáchala přestupek proti bezpečnosti cti podle § 491 tr. zák. a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. zák. na r. 1863. Důvody: Zprávou ze dne 29. srpna 1927 učinila četnická stanice ve Sv. J. trestní oznámení na obžalovanou Anežku H-ovou pro podvod spáchaný tím, že dne 27. srpna 1927 vyhodila ze země mezníky, kterými dne 22. června 1925 vyznačila hranici mezi pozemky Michala F-y a Rosiny K-ové — ležícími v obvodu obce S., osada Z. — komise okresního soudu v Trhových Svinech. V posledním odstavci zprávy bylo uvedeno, že obžalovaná — byvši dne 28. srpna 1927 četnickým strážmistrem Františkem J-ou v přítomnosti obecního starosty o věci tázána — odepřela jakoukoli odpověď a pravila, že je dnes neděle a nedělní klid, že nic mluviti nebude a na pole nepůjde a že četníci nadržují F-ovi a starostovi T-ovi. Po provedeném vyhledávání navrhlo státní zastupitelství v Č. Budějovicích dne 6. října 1927 u okresního soudu v Trhových Svinech potrestání obžalované pro přestupek § 468 tr. zák. Při hlavním přelíčení, provedeném o této obžalobě dne 29. října 1927 byla čtena i řečená zpráva, veřejný obžalobce navrhl použití zákona a soudce vynesl rozsudek ze dne 29. října 1927, č. j. T 410/27-9, jenž se omezil na výrok, že se obžalovaná sprošťuje z obžaloby, že dne 27. srpna 1927 a již v roce 1926 v Z. na poli dva mezníky patřící Michalu F-ovi urazila, tedy cizí majetek v ceně 20 Kč zlomyslně poškodila a že se tím dopustila přestupku § 468 tr. zák. (spisy To 115/27 pokud se týče T 410/27 okresního soudu v Trh. Svinech, uložené ve spisech T 442/27 téhož soudu). Při hlavním přelíčení, které se konalo v trestní věci proti Rosalii K-ové pro přestupek § 314 tr. zák. dne 29. října 1927 u okresního soudu v Trh. Svinech, slyšený svědek František J. — četnický strážmistr ve Sv. J. — udal mezi jiným, že mu Anežka H-ová dne 28. srpna 1927, když vyšetřoval onen případ s mezníky, na výzvu, by šla s ním na pole a ukázala mu, kde se případ stal, odpověděla, že nikam nepůjde, že na poli tom nemá co dělati, že jest nedělní klid, že četnictvo nadržuje tomu a tomu, ukázavši při tom prstem na přítomného starostu T-a a na blízký domek F-uv. Na základě této výpovědi zahájil okresní soud v Trh. Svinech dne 2. listopadu 1927 pod zn. sp. T 442/27 trestní řízení proti Anežce H-ové pro přestupek § 491 tr. zák. a čl. V. zákona čís. 8 ř. zák. na rok 1863, uznal rozsudkem ze dne 19. listopadu 1927, č. j. T 442/27-6 Anežku H-ovou vinnou, že dne 28. srpna 1927 v Z. veřejně a před více lidmi při úředním jednání, totiž při vyšetřování odstranění mezníků na poli Michala F-y četnickým strážmistrem Františkem J-ou vinila (křivě) slovy »četnictvo nadržuje tomu a tomu«, neuvádějíc určitých skutků, četnictvo ve Sv. J. zejména z opovržlivých vlastností, zneužití úřední moci, a že tím spáchala přestupek proti bezpečnosti cti podle § 491 tr. zák. a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. zák. na rok 1863. Z rozsudku odvolala se obžalovaná co do výroku o vině, o trestu a o podmíněném odkladu výkonu trestu. Po provedeném líčení odvolacím, při němž veřejným obžalobcem navrženo potvrzení rozsudku prvé stolice, vynesl krajský soud v Čes. Budějovicích jako soud odvolací rozsudek ze dne 19. května 1928, Č. j. To V 37/28-3, jímž odvolání, obzvláště pokud směřovalo proti výroku o vině, zamítnuto s (prostým) poukazem na správné, stavu věci odpovídající důvody prvého soudce jako bezdůvodné.Ani ten ani onen rozsudek nevypořádal se s nedostatkem svolení ministerstva vnitra k stihání souzeného skutku a nevyslovuje se přesně, zda byla v souzeném projevu shledána urážka skupiny četníků ustanovených službou při četnické stanici ve Sv. J., t. j. samostatného oddílu vojska, ve kterémžto případě nebylo stihání a potrestání skutku přípustným bez souhlasu ministerstva vnitra (druhý odstavec čl. V. zákona čís. 8/1863, výnos ministerstva vnitra ze dne 18. dubna 1925, čís. 84346-13, sdělený ve věstníku min. sprav. 1925, str. 122, čís. 83, srovnej i rozh. čís. 127, 1708, 2048 sb. n. s.), či urážka četnické stanice ve Sv. J., tudíž veřejného úřadu, pro kterýžto případ nebylo onoho souhlasu třeba; ač dlužno podotknouti, že doslov rozsudku prvé stolice — odvolacím rozsudkem nezměněný (neopravený), viz slova »četnictvo ve Sv. J. — svědčí, spíše tomu, že rozsudky měly na zřeteli urážku onoho rázu. Otázku, zda byl rozsudky porušen zákon v tomto směru, lze ponechati stranou. Určení, který z obou naznačených směrů a dosahů souzený projev měl, jest věcí výkladu projevu a spadá do oboru skutkově zjišťovací činnosti. Bylo-li by tedy shledati porušení zákona pokud se týče případné porušení zákona oněmi rozsudky pouze v tom, že byla obžalovaná odsouzena bez souhlasu ministerstva vnitra k stihání, bylo by se zrušovacímu soudu omeziti na nález, že se rozsudky zrušují a že se věc vrací soudu prvé stolice, by znova o ní jednal a rozhodl. Než k takovémuto opětnému projednání a rozsouzení věci vůbec dojíti nemůže a nemělo vůbec dojiti ani k trestnímu řízení, jehož výsledkem bylo odsouzení obžalovaného pro přestupek § 491 tr. zák. a čl. V. zákona čís. 8/1863 rozsudkem okresního soudu v Trh. Svinech ze dne 19. listopadu 1927 a krajského soudu v Čes. Budějovicích ze dne 19. května 1928. Projev Anežky H-ové těmito rozsudky souzený, je zřejmě tentýž jako projev uvedený v posledním odstavci četnické zprávy ze dne 29. srpna 1927. Zpráva ta byla při hlavním přelíčení dne 29. října 1927 čtena. Tím zvědělo o projevu, o němž se ostatně stádní zástupce dověděl již při vyřizování vyhledávání To 115/27 a jejž ovšem ve svém návrhu ze dne 6. října 1927 ponechal stranou, okresní soud jednající proti Anežce H-ové pro přestupek § 468 tr. zák. a přítomný při hlavním přelíčení funkcionář státního zastupitelství a byla tím Anežka H-ová po rozumu § 263 tr. ř. viněna i z trestného skutku stělesněného v onom projevu a různého od skutku, jenž byl předmětem původní obžaloby. Aby byl zjednán průchod zásadě § 56 tr. ř., bylo na veřejném obžalobci, by žádal, by soud rozšířil hlavní přelíčení a rozsudek i na tento skutek znova přibyvší (§ 263 tr. ř., první věta). K tomu ovšem stačil návrh obžalobcem podle spisů T 410/27 skutečně učiněný, by bylo použito zákona (§ 451 tr. ř., první odstavec). Než rozsudek okresního soudu při tomto hlavním přelíčení dne 29. října 1927 proti Anežce H-ové vynesený (T 410/27-9) o této části rozšířené obžaloby, pokud se týče ohledně viny H-ové co do trestného skutku, v onom projevu znova přibyvšího vůbec se nevyslovil a ani nevyhradil, jak tomu mohlo býti podle druhého odstavce § 263 tr. ř., obžalobci samostatné stihání H-ové pro projev, o který jde. Výhrada ta se nestala ani mezitímním usnesením při hlavním přelíčení a veřejný obžalobce nevymohl si této výhrady ani na soudě odvolacím cestou odvolání z důvodu § 281 čís. 7, § 464 čís. 1 tr. ř. Bez této výhrady bylo však stihání Anežky H-ové pro onen přestupek podle druhého odstavce § 263 tr. ř., jehož ustanovení jest použíti podle § 447 tr. ř. i ve věcech přestupkových, nepřípustné (srovnej i § 363 čís. 3 tr. ř.), leda že by tu byly bývaly předpoklady obnovy řízení podle § 352 tr. ř., jichž tu však nebylo a není. Bylo proto vyhověti zmateční stížnosti podle § 33 tr. ř. a podle § 292 tr. ř. uznati právem, jak se stalo.