Čís. 3179.

Ustanovení § 281 čís. 2 tr. ř. týká se pouze neplatných úkonů přípravného řízení; nespadá sem protokol o zodpovědném výslechu choromyslného spoluobžalovaného, jenž není pod sankcí zmatečnosti; ustanovení § 151 a § 170 tr. ř. nevztahují se na výslech obviněného.
(Rozh. ze dne 16. května 1928, Zm I 170/27.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaných do rozsudku krajského soudu v Hoře Kutné ze dne 1. prosince 1926, jímž byli stěžovatelé uznáni vinnými zločinem jednak dokonaného, jednak nedokonaného podvodu podle §§ 8, 197, 200, 203 tr. zák., mimo jiné z těchto důvodů:
Zmateční stížnost obžalovaného Alfonse A-a spatřuje zmatek podle § 281 čís. 2 tr. ř. v tom, že byl čten přes odpor obžalovaných protokol o zodpovědném výslechu spoluobžalovaného Š-a, čímž prý byly porušeny předpisy §§ 151 čís. 3, 170 čís. 1, 2, 5, 6, 7 a 252 tr. ř. Zmatek podle § 281 čís. 2 tr. ř. jest dán tehdy, byl-li čten přes odpor stěžovatelův spis o nějakém po zákonu neplatném výkonu přípravného vyhledávání nebo vyšetřování. Z citace § 151 čís. 3 tr. ř. a z učiněných návrhů dlužno za to míti, že stížnost uplatňuje neplatnost vyšetřovacího úkonu v tom smyslu, že Š. pro choromyslnost neměl býti vyslýchán. Než stížnost není v právu. Š. byl spoluobžalován a měl býti a byl čten jeho zodpovědný výslech. Na zodpovědný výslech vztahují se ustanovení §§ 198—206 tr. ř., kdež nikde není vysloveno, že by byl i zodpovědný výslech osoby nepříčetné pod sankcí zmatečnosti. I kdyby byl Š. již v době výslechu choromyslným, nebyl by býval jeho výslech neplatným. Dovolává-li se stížnost ustanovení §§ 151 a 170 tr. ř., odvolává se na ustanovení týkající se výslechů svědeckých, která se na výslech obviněného nevztahují. Ostatně nebyl čten protokol o zodpovědném výslechu Š-a přes odpor stěžovatelův, neboť obžalovaní navrhovali pouze, by bylo zásadně rozhodnuto, zda má býti čten protokol Ferdinanda Š-a, což (stejně jako výhradu zmateční stížnosti po soudním rozhodnutí učiněnou) za odpor po rozumu § 281 čís. 2 tr. ř. považovati nelze. Nehledíc k tomu byl protokol o zodpovědném výslechu Š-ově čten za souhlasu stran. Návrh obhájce D-ova, by onen protokol Š-ův čten nebyl, tu na váhu nepadá, neboť byl činěn při hlavním přelíčení dne 25. listopadu 1925 odbývaném před jinými soudci a při líčení konaném před soudci, kteří ve věci rozhodli, opakován nebyl. Tím, co uvedeno, stává se bezpředmětným i dovolávání se předpisu § 252 tr. ř., neboť ustanovení § 281 čís. 2 tr. ř. týká se pouze neplatných úkonů přípravného řízení. S hlediska § 281 čís. 3 tr. ř. pak ustanovení § 252 tr. ř. není pod sankcí zmatečnosti.

Citace:

č. 3179. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 385-386.