Čís. 3187.

»Zcizením« ve smyslu § 205 a) tr. zák. jest jednání, jímž se z majetku pachatelova určitá část vybavuje, aniž na její místo vstupuje úplata stejné hodnoty.
Jmění je zmenšením aktiv zmenšeno jen, neodpovídá-li zmenšení aktiv současné a rovnocenné zmenšení pasiv. Zákon předpokládá, že obžalovaný je dlužníkem více věřitelů a že tito přijdou oním zcizením (jinakým zmenšením) o vše, nebo aspoň o část toho, nač mají nárok.
(Rozh. ze dne 23. května 1928, Zm I 81/28.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Mladé Boleslavi ze dne 11. ledna 1928, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodného úpadku podle § 205 a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost dovolává se důvodu zmatečnosti čís. 4, 5, 9 a) § 281 tr. ř. Odůvodněna jest zmateční stížnost s hlediska čís. 5 a 9 a) § 281 tr. ř. v těchto směrech: Skutková podstata zločinu, jímž byl obžalovaný uznán vinným — § 205 a) tr. zák. — předpokládá mimo jiné: a) že pachatel zatají, odstraní, zcizí nebo poškodí součást svého jmění nebo jinak své jmění zmenší. »Zcizením« rozumí zákon jednání, jímž se z majetku pachatelova určitá část vybavuje, aniž na její místo vstupuje úplata stejné hodnoty (Rozh. čís. 1480, 1658 sb. n. s.). Poněvadž rozsudek zjišťuje, že obžalovaný dostal od kupitele Stánku Josefa H-a úplatu 1850 Kč, bylo na něm, by zjistil, zda odpovídá tato úplata hodnotě prodané věci, či zda bylo prodejem stánku skutečně jmění obžalovaného ztenčeno. Právem vytýká zmateční stížnost rozsudku, že zjištění této zákonné známky deliktové v rozsudku chybí (čís. 9 a) § 281 tr. ř.). Pokud napadený rozsudek s hlediska § 205 a) tr. zák. klade obžalovanému za vinu, že peněz, jež za stánek obdržel, nepoužil na částečné uspokojení svého věřitele, pivovaru ve S., nýbrž použil jich z části na zaplaceni jiných dluhů, přehlíží dále, že pouhé zmenšení aktiv, nastavší tím, že bylo všech nebo části aktiv použito k tomu, by bylo některému z více skutečných věřitelů poskytnuto uspokojení po případě ve větší míře, než by na něho připadlo při stejnoměrném uspokojení všech věřitelů, nespadá pod ustanovení § 205 a) tr. zák., jež předpokládá zmenšení jmění. Jmění je však zmenšením aktiv zmenšeno jen, neodpovídá-li zmenšeni aktiv současné a rovnocenné zmenšení pasiv (rozh. čís. 1957 sb. n. s.); b) že pachatel zcizením, po případě jinakým zmenšením svého majetku ve smyslu právě vyloženém, zmařil nebo ztenčil uspokojení svých věřitelů nebo jejich části. Zákon předpokládá, že věřitelé přijdou o vše, neb aspoň o část toho, nač mají nárok, kdyby vyčerpali veškeré zákonné prostředky, sloužící k zachování jmění dlužníkova (rozh. 1480 sb. n. s.). Aby se tento předpoklad zjistil, bylo by nutno vyšetřiti majetkové poměry obžalovaného, což se nestalo. Rozsudek sice praví, že jednáním obžalovaného byl pivovar poškozen o 1850 Kč, totiž o částku, za kterou chtěl stánek převzíti na srážku své pohledávky, avšak i tomuto výroku — který přece není totožným s pojmem zmaření nebo ztenčení uspokojení vymáhajícího věřitele — vytýká zmateční stížnost právem nedostatek důvodů (čís. 5 § 281 tr. ř.). Rozsudek přehlíží, že o poškození pivovaru v této výši by bylo lze mluviti jen tenkráte, kdyby byl obžalovaný jiného majetkového předmětu neměl, což se nikde netvrdí, pokud se týče kdyby byl za prodaný stánek nedostal plnou hodnotu, což, jak již bylo uvedeno, rozsudek nezjišťuje. Rozsudkový výrok, že pivovar chtěl převzíti stánek za 1850 Kč, opřený o výpověď svědka Jeronýma K-a, trpí rovněž rozporem se spisy, po případě nedostatkem důvodů, poněvadž se tento svědek o přejímací ceně vůbec nevyslovil. Jest tudíž rozsudek i v tomto směru zmatečným a to podle čís. 5 a 9 a) § 281 tr. ř. c) Posléze bylo nutno s hlediska § 205 a) tr. zák. zkoumati a zcela bezpečně zjistiti, zda obžalovaný byl dlužníkem více věřitelů (srov. rozh. čís. 2073 sb. n. s.) a zda jednal v úmyslu zmařiti nebo ztenčiti uspokojení svých věřitelů nebo jich části. Ani v tomto směru neobsahuje rozsudek přesných zjištění, náležitě odůvodněných a přizpůsobených správnému výkladu zákona. Vytknuté formální i věcné nedostatky rozsudku jsou takového rázu, že odůvodňují jeho zrušení a vrácení věci soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl. Kdyby soud po svém projednání věci neshledal skutkové podstaty zločinu podle § 205 a) tr. zák., bude jeho povinností uvážiti, zda nepřichází v úvahu, přečin podle § 485, případně § 486 čís. 2 tr. zák. nebo přečin maření exekuce podle § 1 zákona čís. 78/1883 ř. zák.

Citace:

č. 3187. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 404-406.