Čís. 3284.

Důvodem zmatečností rozsudku není provedení hlavního přelíčení v nepřítomnosti obhájce, aniž okolnost, že obžalovaný nebyl v přípravném řízení slyšen o (všech) obviněních, byl-li přítomen při hlavním přelíčení.
(Rozh. ze dne 6. října 1928, Zm I 591/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací odmítl v neveřejném zasedání odpor a zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 3. srpna 1928, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 200, 203 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Podle § 427 tr. ř. jest odpor opověděti ve lhůtě zákonné, platící pro opovězení zmateční stížnosti. Rozsudek byl vynesen za přítomnosti obžalovaného dne 3. srpna 1928. Obžalovaný však teprve v podání z 31. srpna 1928 provádí ve lhůtě zákonné neopovězený odpor, který tudíž jako opožděný bylo odmítnouti. Zmateční stížnost, podanou z důvodu čís. 3 § 281 tr. ř. bylo zamítnouti, neboť provedení hlavního přelíčení v nepřítomností obhájce není po zákonu (§ 281 tr. ř.) důvodem zmatečnosti rozsudku. Nebyl-li obžalovaný v řízení přípravném slyšen o (všech) obviněních, nesmí ovšem býti hlavní přelíčení provedeno v jeho nepřítomnosti, avšak byl-li obžalovaný při hlavním přelíčení přítomen, jako tomu bylo v případě souzeném, není důvodem zmatečnosti rozsudku, že obžalovanému nebyla v řízení předběžném poskytnuta příležitost vyjádřiti se o všech bodech obvinění.

Citace:

č. 3284. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 641-642.