Čís. 3153.

Ustanovení §§ 233 až 237 tr. ř. obmezují kárnou právomoc předsedy a sborového soudu místně na jednací síň (místo soudního úkonu) a časově na dobu soudního projednávání; nespadají sem urážlivé výpady proti soudu (soudci), jichž se dopustí strana nebo její zástupce v písemném podání, nýbrž přichází tu v úvahu § 85 zák. o soudní organisaci ze dne 27. listopadu 1896, čís. 217 ř. z.
(Rozh. ze dne 20. dubna 1928, Zm I 92/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Usnesením krajského soudu v Mostě jako soudu odvolacího ze dne 7. ledna 1928, jímž byla stížnost Dr. Oskara P-a do usnesení okresního soudu v Kadani ze dne 20. listopadu 1927 zamítnuta jako nepřípustná, tyl porušen zákon v ustanovení §§ 236 a 237 tr. ř.; usnesení to se zrušuje a věc se vrací krajskému soudu v Mostě s příkazem, by o stížnosti Dr. P-a znovu rozhodl.
Důvody:
Rozsudkem okresního soudu v Kadani ze dne 25. září 1927 byla uznána Anna Sch-ová vinnou přestupkem proti bezpečnosti cti podle § 496 tr. zák.; obviněná ohlásila svým obhájcem Dr. P-em, advokátem v K., odvolání a provedla je včas podáním ze dne 12. října 1927. Okresní soud v Kadani připojil ke zprávě, jíž předložil trestní spisy krajskému jako odvolacímu soudu v Mostě, úřední záznam, že údaje druhého odstavce, jímž odvolatelka provádí odvolací důvod zmatečnosti, jsou nesprávné a jsou »těžkým obviněním soudu, i bylo by na místě uložiti Dr. P-ovi pořádkovou pokutu«. Poněvadž odvolání bylo vzato zpět, vrátil krajský soud v Mostě spisy okresnímu soudu v Kadani s tím, že náleží tomuto soudu, by potrestal zástupce odvolatelky pořádkovou pokutou nebo postoupil spisy veřejnému obžalobci k návrhu ve smyslu čl. V. zák. ze 17. prosince 1862, čís. 8 ř. zák. z roku 1863. Okresní soud v Kadani usnesením ze dne 20. listopadu 1927 uložil Dr. P-ovi pořádkovou pokutu 1000 Kč, která má plynou ti do chudinského fondu města Kadaně, a odůvodnil usnesení to úvahou, že »shora uvedenými údaji odvolacího spisu se porušuje povinná úcta k soudu urážlivými výpady, a Dr. P. údaje tyto vlastnoručně opravoval a odvolací spis sám pode- psal (§§ 86 a 220 c. ř. s.)«. Dr. P. podal proti usnesení tomu stížnost, kterou krajský v Mostě jako soud rekursní správně odvolací rozhodnutím ze dne 7. ledna 1928 odmítl jako nepřípustnou s tímto odůvodněním: »Pro potrestání závadných míst odvolacího spisu, jež prvý soudce pokládá za porušení povinné úcty k soudu, může správně přicházeti v úvahu toliko § 236 tr. ř., neboť nelze seznati, proč by při takových porušeních pořádku mimo hlavní přelíčení v písemných podáních měla platiti jiná zásada; do usnesení podle § 236 tr. ř. není však podle § 237 tr. ř. opravného prostředku, pročež bylo stížnost jako nepřípustnou zamítnouti již prvním soudem (§ 447 tr. ř.)«.
Toto usnesení krajského soudu v Mostě porušuje zákon, neboť nesprávným jest právní názor, že v souzeném případě může platiti toliko ustanovení § 236 tr. ř. Ustanovení §§ 232 až 237 tr. ř. obmezují kárnou právomoc předsedy a sborového soudu místně na jednací síň, pokud se týče na místo soudního úkonu, časově na dobu soudního projednávání. Porušení pořádku neb úcty a vážnosti k soudu, která se přihodí mimo soudní síň anebo mimo soudní projednávání, nespadají pod ustanovení řečených §§ tr. ř., nespadají sem tedy ani urážlivé výpady proti soudu, jichž se dopustí strana nebo její zástupce v písemném podání. Nesprávný jest tedy arciť také názor okresního soudu v Kadani, jenž se k odůvodnění svého usnesení odvolává na ustanovení §§ 86 a 220 c. ř. s., neboť ustanovení c. ř. s. nelze užíti v řízení trestním, poněvadž c. ř. s. upravuje toliko řízení v občanských věcech sporných. Poněvadž trestní řád nemá o kárném stihání urážlivých výpadů v písemných podáních ustanovení, přichází vzhledem k doslovu § 97 zák. o soudní organisaci ze dne 27. listopadu 1896, čís. 217 ř. zák., podle něhož jest na věci Soudnictví ve věcech trestních použiti předpisů zákona o soudní organisaci, tam, kde předpisy o řízení ve věcech trestních nemají zvláštních ustanovení, v úvahu obsah § 85 tohoto zákona. Poněvadž — jak uvedeno — nelze na písemná podání ve věcech trestních, obsahující urážlivé výpady proti soudu, pokud se týče soudci použíti ustanovení § 236 tr. ř., jest také odvolání se na ustanovení § 237 tr. ř. právně mylné, a odmítl proto krajský soud v Mostě stížnost do usnesení okresního soudu v Kadani jako nepřípustnou neprávem, a platí v souzeném případě ustanovení § 481 tr. ř. Bylo proto podle §§ 33, 292, 479 tr. ř. uznati právem, že oním usnesením krajského soudu v Mostě jako soudu odvolacího byl porušen zákon v ustanoveních §§ 236 a 237 tr. ř.; usnesení to se zrušuje, a věc se přikazuje krajskému soudu v Mostě, by o stížnosti Dr. Oskara P-a znova rozhodl.

Citace:

č. 3153. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 297-299.