Č. 2331.

Obecní notáři na Slovensku: Jest podstatnou vadou řízení, opřel-li úřad svůj výrok o pensijním nároku bývalého obecního notáře, kterého úřad sám za takového označuje, o předpis župního pensijního statutu a nikoliv o předpis statutu notářského pensijního ústavu župního.
(Nález ze dne 8. května 1923 č. 7324).
Věc: Štěpán D. v L. proti bývalému županskému úřadu v Lučenci o notářskou pensi.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Podáním z 12. října 1920 žádal st-l župana v Lučenci, aby mu vyměřil a u berního úřadu v Lučenci poukázal pensi i se všemi přirážkami, udávaje, že byl notářem v Horním T., kde byl dán r. 1908 do pense. Následkem drahoty ve válce byl nucen přijati místo jako dočasný berní komisař roku 1917 a zastával místo to do konce roku 1918. V době převratu usadil se v Szécsényfalu, kde najal si menší polní hospodářství a žil tam až dosud. Chtěl se stále přestěhovati do své domoviny, ale okolnosti dovolily mu to teprve nyní. Jeho pense je dosud držena v evidenci u lučeneckého berního úřadu, kde ji dostával. Svou příslušnost do města Lučence prokazuje domovským listem. Na podání podepsal se jako obvodní notář.
Nař. nyní rozhodnutím zamítl žal. úřad st-lovu žádost o další výplatu zastavené notářské pense.
O stížnosti do výroku toho podané uvážil nss takto:
St-l uváděl se v celém řízení správním jako obvodní notář uváděje výslovně, že byl notářem v Horním T. a bylo by dle toho posouditi jeho nárok na výplatu zaopatřovacích požitků podle statutu o notářském pensijním ústavu novohradské župy, schváleného býv. uh. min. vnitra dne 16. listopadu 1915 pod č. 115977.
Žal. úřad opřev svůj výrok o § 31 č. 2 župních pensijních statutů (schválených býv. uh. min. vnitra ze dne 12. června 1914 pod č. 108880) vycházel patrně z předpokladů, že st-l byl župním úředníkem, pro něhož onen župní statut jest směrodatným. Tento skutkový předpoklad nemá však opory ve spisech, z nichž není patrno, jak žal. úřad k závěru tomu dospěl a to tím méně, když i v nař. rozhodnutí mluví o st-li jako o bývalém notáři v Horním T.
Jest tudíž řízení stíženo vadou a to podstatnou, poněvadž není spolehlivě zjištěn skutkový základ rozhodný pro posouzení otázky, podle kterého právního předpisu jest posuzovati nárok, jejž st-l k platnosti přiváděl a jest vada ta tím podstatnější, když žal. úřadem dovolaný předpis § 31 č. 2 župního pensijního statutu v notářském pensijním statutu nepřichází.
Bylo proto zrušiti nař. výrok podle § 6 zák. o ss, a náleží žal. úřadu, aby — přihlížeje k svrchu uvedenému — skutkové zjištění v daném směru doplnil a dle toho pak nové rozhodnutí vydal.

Citace:

Nález č. 2331. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1223-1224.