Č. 2165.

Administrativní řízení. — Veřejní úředníci (Slovensko): Rozhodnutí administrativního výboru župního o pensionování obecního notáře jest konečné. — Rozhodl-li ministr pro Slovensko o rekursu proti takovému rozhodnutí podaném (ve shodě s uděleným právním poučením), jest rozhodnutí jeho pro nepříslušnost zmatečné.
(Nález ze dne 30. března 1923 č. 5231.)
Věc: Dionýs M. v H. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o výměru služného.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Žádost st-le, bývalého obecního notáře v H., za definitivní jmenování byla rozhodnutím min. vnitra zamítnuta a st-l k poukazu min. pro Slov. ze 4. května 1921 usnesením administrativního výboru župy Gemerskomalohontské ze dne 26. října 1921 podle § 7 zák. ze dne 22. března 1920 č. 211 sb. dle maďarských předpisů pensionován.
St-l podal proti tomuto usnesení, řídě se daným mu poučením právním — odvolání na ministra pro Slov., domáhaje se pensionování dle norem pro čsl. státní zaměstnance platných.
Rozhodnutím min. pro Slov. ze 7. prosince 1921 bylo odvolání zamítnuto z důvodu, že dle § 7 prve cit. zákona notáři do státní služby nepřevzatí mají býti pensionování dle starých maďarských předpisů.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Z ustanovení § 27 zák. čl. 26 z roku 1896 platného na území Slovenska před 28. říjnem 1918 plyne, že z rozhodnutí municipálních výborů v pensijních záležitostech obecních a obvodních notářů podle tehdejšího platného právního stavu nebylo přípustným odvolání k vyššímu úřadu správnímu, nýbrž byla možná pouze stížnost na správní soud. Tento právní stav plativší před 28. říjnem 1918 doznal po tomto dni, jak již vysloveno bylo v nálezu nss-u Boh. 1016 adm., na nějž se podle § 44 jedn. řádu odkazuje, změny jen potud, že na místě municipálního výboru nastoupil podle § 1 zák. ze dne 10. prosince 1918 č. 64 sb. administrativní výbor a na místo uherského správního soudu nss zřízený pro území státu čsl. zákonem ze dne 2. listopadu 1918 č. 3 sb.
Naproti tomu pořad správních stolic dotčen nebyl.
Je tu tudíž v daném případě rozhodnutí administrativního výboru župy gemersko-malohontské ze 26. října 1921, vyslovující pensionování st-lovo dle starých maďarských předpisů rozhodnutím konečným, proti němuž dalšího opravného prostředku v pořadu stolic správních není a nebyl proto žal. úřad oprávněn ve věci rozhodnouti.
Jestliže tedy žal. úřad přes to na odvolání st-lovo proti cit. usnesení administrativního výboru ve věci rozhodl, jest jeho rozhodnutí výrokem, jejž vydal nemaje k tomu zákonné příslušnosti, tudíž výrokem zmatečným.
Bylo proto nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss jako nezákonné zrušiti.

Citace:

Nález č. 2165. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 910-911.