Č. 1842.


Mimořádná opatření: 1. Stát hospodaří s určitým předmětem potřeby jen tehdy, přejal-li disposici nad tímto předmětem a vyloučil disposici osob soukromých. — 2. Podle vl. nařízení č. 213/1920 stát s dřívím nehospodaří, nýbrž vykonává toliko dohled nad řádným hospodařením s dřívím. — 3. Ministerstvo zemědělství není příslušno, rozhodovati o požadování dříví podle nař. č. 516/1920.
(Nález ze dne 13. ledna 1923 č. 688.)
Věc: Firma B-ovy chemické továrny, akc. spol. v P. (adv. Dr. Arnošt Urban z Prahy) proti ministerstvu zemědělství a úřadu pro hospodaření s dřívím při zemědělském referátě civilní správy Podkarpatské Rusi v Užhorodě (za tento úřad: inž. Šrámek) stran placení manipulačních poplatků, dodávky dříví a určení cen za dříví.
Výrok: Naříkaná rozhodnutí se zrušují pro nezákonnost.
Důvody: Úřad pro hospodaření s dřívím v Užhorodě zaslal firmě B-ovy chemické továrny, akc. spol v P., otisk nařízení civilní správy Podkarpatské Rusi ze dne 25. října 1920 č. XI. A. — 121141 les. ai 1920, 4761/20 zem VII, kterým bylo upraveno hospodaření s palivovým dřívím, dřevěným uhlím a dřevěnými odpadky, a vyzval ji přípisy ze dne 9. listopadu 1920 a 8. prosince 1920, aby obratem předložila přesný soupis zásob paliva; dalším výměrem ze dne 10. prosince 1920 zabavil pak u této firmy 20 vagónů dříví, stanovil za 1 m3 zdravého dříví cenu 85 K loco skladiště Užhorod a nařídil, aby dříví bylo zasláno na státní dozorčí lesní stanici v Užhorodě.
Ze všech těchto výměrů a ze zmíněného nařízení civilní správy Podkarpatské Rusi ze dne 25. října 1920 č. XI. A — 121141 les. ai 1920, 4761/20 zem. VII., na základě něhož byly zmíněné výměry vydány, podala řečená firma odvolání, které předložila civilní správa Podkarpatské Rusi ministerstvu zemědělství.
Nař. rozhodnutím ze dne 13. srpna 1921 zamítlo mz tento rekurs, odvolávajíc se na ustanovení §§ 4 a 22 vlád. nař. ze dne 3. září 1920 č. 516 sb. a vycházejíc z toho, že bylo st-lce uloženo dodati úřadu pro hospodaření s dřívím 800 m3 dříví palivového ze zásob činících asi 150000 m3.
Výměrem ze dne 11. října 1921 vyzval úřad pro hospodaření s dřívím v Užhorodě stěžující si firmu, aby započala s dodávkou dříví a dodávala denně 2 vagóny až do počtu 200 vagónů a podotkl, že uvědomí včas firmu v tom případě, nebyla-li by dodávka tohoto množství dříví nutná.
O stížnosti podané jak do cit. rozhodnutí ministerstva zemědělství, tak do právě uvedeného rozhodnutí úřadu pro hospodaření s dřívím v Užhorodě, uvažoval Nss takto:
Jak z děje jest patrno, opírá se nař. rozhodnutí mz výslovně o nařízení vlády ze dne 3. září 1920 č. 516 sb., jehož §§ 4 a 22 se dovolává. Vzhledem k tomu dlužno nař. rozhodnutí zkoumati jen s hlediska tohoto vládního nařízení a jest především zabývati se otázkou, bylo-li mz příslušno ve věci rozhodovati.
Ministerstvo dovolává se § 4 cit. nař. a dle ustanovení jeho 1. odst. může ministerstvo, které hospodaří s určitými předměty potřeby, zásoby těchto předmětů kdykoli požadovati od toho, kdo je má u sebe, a může mu uložiti, aby je dodal. Předměty potřeby, se kterými stát nehospodaří, může takto požadovati ministerstvo zásobování, jde-li o předměty, jež spadají do jeho příslušnosti, v ostatních pak případech ministerstvo obchodu.
Dle tohoto ustanovení bylo by mz příslušno vydati nař. rozhodnutí, kdyby bylo povoláno, aby hospodařilo s dřívím; nehospodařilo-li s dřívím, pak nebylo kompetentní. Vydávajíc rozhodnutí vycházelo mz z toho, že hospodařilo s dřívím.
O hospodaření lze mluviti, přejal-li stát disposici nad předmětem potřeby a vyloučil disposici osob soukromých, jimž disposice nad dotčeným předmětem příslušela.
Taková disposice s dřívím však na mz nepřešla, neboť stát vykonával svým pomocným orgánem dle nařízení ze dne 11. března 1920 č. 213 toliko dohled nad řádným hospodařením s dřevem.
Když tedy stát s dřívím vůbec nehospodařil, nelze podle ustanovení 1. odst. § 4 min. nařízení č. 516 z r. 1920 uznati, že mz bylo kompetentní vydati naříkané rozhodnutí a slušelo je proto zrušiti dle § 7 zák. o ss.
Citace:
Nález č. 1842. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 239-241.