Č. 2278.Mimořádná opatření: Na dodatečné okolkování rak.-uh. bankovek podle zák. č. 84 a 187 sb. z r. 1919 nemá strana nároku. (Nález ze dne 28. dubna 1923 č. 7057).Věc: Anna P. v H. proti ministerstvu financí o okolkování bankovek. Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná. Důvody: Při domovní prohlídce vykonaní u st-lky dne 14. června 1919 bylo mimo jiné nalezeno 9160 nekolkovaných rakousko-uherských bankovek. Žádost její ze dne 12. dubna 1922, aby jí bylo povoleno dodatečné okolkování těchto bankovek, byla nař. rozhodnutím zamítnuta z důvodu, že dodatečné okolkování bankovek jest podle zákona z 25. února 1919 č. 84 a z 10. dubna 1919 č. 187 sb. nepřípustné. Stížnosti mohlo by býti jen tenkráte vyhověno, kdyby bylo prokázáno, že nař. rozhodnutí jest nezákonné anebo spočívá na vadném řízení. St-lka neuvádí, v čem shledává nezákonnost nař. rozhodnutí namítajíc povšechně, že případ její jest výjimečný a že vyžaduje také výjimečného rozhodnutí. Dle §u 1 zák. ze dne 25. února 1919 č. 84 sb. všecky bankovky rakousko-uherské banky téhož dne v území čsl. republiky obíhající musely býti opatřeny určitým kolkem a dle §u 8 nař. min. fin. ze dne 25. února 1919 č. 86 sb. bankovky, které nebyly okolkovány, přestaly býti počínaje 10. březnem 1919 zákonným platidlem na území čsl. státu. Povinnost bankovky k okolkování předložiti sběrnám zřízeným v obvodech okresních soudů (§ 3 a 6 nař.) splněna býti mohla ve dnech 3.—9. března 1919 (§ 3 nař.). Dle § 2 cit. nař. byl povinen předložiti ke kolkování bankovky každý, kdo je měl v držení ať to byly bankovky vlastní nebo cizí. Výjimkou nebyly bankovky kolkovány na Hlučínsku, Vitorazku s Valčickem, Československém Těšínsku a v některých částech Podkarpatské Rusi a Slovenska , ale i pro tato území byl podle zákona ze dne 10. února 1921 č. 67 sb. výkon měnových opatření podle zákona ze dne 25. února 1919 č. 84 sb. dnem 23. února 1921 prohlášen za ukončený. Cit. zákony nemají vůbec ustanovení, že a za jakých podmínek straně možno povoliti dodatečné okolkování bankovek a jest tedy rozhodnutí o takové žádosti věcí zcela volného uvážení příslušného úřadu, na kteréž strana nemá žádného práva. Nelze proto v nař. rozhodnutí shledati porušení nějakého subjektivního práva st-lčina a proto bylo stížnost jako nepřípustnou odmítnouti.