Č. 2292.Okresní úředníci: Pro porovnání s požitky státního úředníka za účelem vypočtení drahotních přídavků dle zákona č. 312/20 jest u úředníka okresu samosprávného rozhodnou doba ve službě samosprávné jemu započítaná nebo započítatelná. (Nález ze dne 30. dubna 1923 č. 7886). Prejudikatura: Boh. 2212 adm. Věc: Okresní správní komise v B. proti zemskému správnímu výboru v Praze o úpravu služebního poměru Aloise S. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Když bylo rozhodnutím zsv-u ze dne 28. června 1921 k stížnosti okresního zvěrolékaře v B. Aloise S. uznáno, že jest okresním úředníkem a že mu přísluší nárok na drahotní přídavky podle zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 312 sb., upravila osk v B. usnesením ze dne 8. září 1921 služební požitky jeho, při čemž za základ výpočtu služného vzala služné 2. stupně 9. tř. dosavadního systému hodnostních tříd státních úředníků, příbytečné a trienálky vypočítala podle odst. 3 a 4 §u 19 zák. ze dne 23. července 1919 č. 444 sb. přihlížejíc k tomu, že bylo st-li usnesením okr. výboru v B. ze dne 11. července 1919 č. — přiznáno dvojnásobné započítání válečných let 1914 až 1918 jak co do pense tak do postupu, drahotní a nákupní přídavky přiznala mu však jen částkou, jak se podávaly ze srovnání se služebními požitky úředníka státního rovnocenné kategorie a stejné doby služební, do které však započítala dobu válečnou pouze 1 1/2 násobně, jak to u státních úředníků jest zásadně předepsáno. St-l odvolal se z tohoto usnesení osk jak co do přiznání požitků pouze dle 2. stupně 9. tř. hodn., tak i co do započtení válečných let »při vypočítávání služného dle vzoru státních úředníků.« Zsv nař. rozhodnutím zamítl stížnost tu, pokud se domáhala přiznání základního platu 8. tř. hodnostní státních úředníků, pokud však se týkala započtení válečných let 2násobně do postupu a pense, usnesl se stížnosti vyhověti, ježto podle odst. 3 §u 41 zákona ze dne 23. července 1919 zůstávají zvláštní výhody přiznané okresním úředníkům v platnosti. St-lka činí nař. rozhodnutí především výtku vadnosti, resp. neúplnosti dovozujíc, že z něho nelze seznati, zda rozhodnutím tím chtěl žal. úřad skutečně vyhověti odvolání st-lovu co do dvojnásobného započtení válečných let při vyměřování drahotních přídavků. Ale nss v nař. rozhodnutí nejasnosti takové neshledal přes to, že jest stylisováno příliš stručně. Rozhodnutí to reaguje postupně na námitky odvolání. Byly toliko dvě: První z nich týkala se nároku st-lova na přiznání základního platu 8. hodn. třídy státních úředníků, druhá pak, domáhající se dvojnásobného započtení válečných let, mířila proti výpočtu, na podkladě něhož dospěla osk k úpravě drahotních přídavků st-lových, neberouc — jak výslovně v jejím rozhodnutí ze dne 8. září 1921 jest uvedeno — zření na válečná pololetí dvojnásob, nýbrž jen v poměru, jakým se léta ta započítávají státním úředníkům. Nelze tedy výrok žal. úřadu vztahovati na nic jiného, než na výměru drahotních přídavků. Tak mu rozumí ostatně také st-lka sama a tímto směrem nese se také její obrana, takže tu není příčiny k tomu, aby nss zakročil po rozumu §u 6 zák. o ss. Ale ani ve věci samé nelze dáti stanovisku st-lčinu za pravdu. Zákonem ze dne 15. dubna 1920 č. 312 sb. přiznán byl mimo jiné i okresním úředníkům dle zákona ze dne 23. července 1919 č. 444 sb. zákonný nárok na drahotní a nákupní přídavky ve stejné výši, jak je mají státní úředníci, pokud celkový jejich služební příjem již nedosahuje nebo nepřesahuje obdobného celkového příjmu služebního státních úředníků rovnocenné kategorie a stejné doby služební, a to po dobu, pokud se budou drahotní i nákupní přídavky státním úředníkům vypláceti. Stěžující si osk vypočítávajíc zmíněný »celkový služební příjem státního úředníka rovnocenné kategorie a stejné doby služební» vzala za základ ty celkové služební požitky, jaké by měl úředník samosprávný, o nějž se jedná, kdyby byl místo do služby samosprávné nastoupil do služby státní. Ale to se příčí shora cit. výslovnému ustanovení §u 1 zák. ze dne 15. dubna 1920 č. 312 sb., který za základ porovnání celkových služebních příjmů určitého úředníka samosprávného stanovil zcela všeobecně celkové služební příjmy státního úředníka rovnocené kategorie a stejné doby služební, t. j. služební doby, kterou vykazuje onen úředník samosprávný ve svém oboru. Zákon volenou dikcí chtěl zřejmě naznačiti, že mu jde o služební dobu jako celek, jak vyplývá z výpočtu služební doby úředníka samosprávného, o jehož přídavky jde, bez ohledu na to, z jakých jednotlivých částí se jeho úhrnná doba služební skládá. Ježto pak není sporu o tom, že st-li, který nastoupil službu u okresu 1. dubna 1912, bylo v roce 1919 pravoplatně povoleno připočtení 5 válečných let jak do postupu tak do pense, nemůže také býti pochybováno o tom, že na něj pozírati jest nejen při výpočtu trienálek, nýbrž i při výpočtu drahotních přídavků tak, jako by byl nastoupil o 5 let dříve, tedy již dne 1. dubna 1907, a že také při vypočítání služebního příjmu státního úředníka rovnocenné kategorie za účelem porovnání celkové výše příjmu, nutno přihlížeti k stejné době služební a nikoli — jak to učinila osk — pouze k služební době od 1. října 1909. Jest proto nař. rozhodnutí, hájící stejné stanovisko, ve shodě se zákonem a bylo stížnost odmítnouti jako bezdůvodnou.