Č. 2293.

Administrativní řízení. — Řízení před nss-em. — Mimořádná opatření: 1. Rozhodnutí zemského finančního ředitelství o výměně bankovek podle vl. nař. č. 453/1920 není konečné. — 2. Nss zkoumá z moci úřední, byl-li pořad instancí vyčerpán.
(Nález ze dne 2. května 1923 č. 7443).
Věc: Bratři František a Josef R. v České Cejli (adv. Dr. Egon Horner z Prahy) proti zemskému finančnímu řiditelství v Praze o výměnu rakouských bankovek.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: St-lé předložili dle vl. nař. z 27. července 1920 č. 453 sb. k výměně za čsl. koruny hotovost 96950 korun rakouských. Z této částky bylo jim vyměněno pouze 61666 K, jelikož tolik obnášel stav hotovosti firmy ke dni 1. srpna 1920. St-lé domáhali se pak podle téhož nařízení dodatečné výměny zbytku 35284 Kr, odůvodňujíce žádost tím, že obývali část České Cejle, která byla teprve později zabrána. Byli prý proto nuceni přijímati od osob na Vitorazsku bydlících i po prvním srpnu 1920 placení pohledávek v korunách rak. až do doby, kdy i zbývající část České Cejle byla obsazena, totiž do 30. srpna 1920.
Berní správa v Třeboni zamítla žádost, poněvadž k výměně hotovosti i oněch obyvatelů České Cejle, kteří teprve koncem srpna 1920 stali se čsl. občany, skutečně přistoupeno bylo po soupisu provedeném v říjnu 1920 teprve v prosinci 1920 a rozhodujícím pro výměnu jest stav hotovosti ke dni 1. srpna 1920. St-lé prokázali knihami, že měli dne 1. srpna 1920 pokladniční hotovost 61666 Kr, obnos ten byl jim vyměněn, další nárok st-lům nepřísluší.
Nař. rozhodnutím zamítlo zem. fin. řiditelství odvolání, poněvadž pro výměnu korun rak. podle vl. nař. ze 27. července 1920 č. 453 sb. a pro doplatky dle vl. nař. ze dne 17. listopadu 1921 č. 15 sb. z r. 1922 jest podmínkou, že dotyčná hotovost obíhala 1. srpna 1920 na Vitorazsku.
Ačkoliv přivtělení oné části České Cejle, v níž st-lé bydlí, nastalo dodatečně — koncem srpna 1920 — dlužno podle přesného ustanovení §u 1 citovaného vl. nař. při výměně hotovostí vlastníků v této části bydlících postupovati podle zásady stejné.
St-lé prokázali, že byli 1. srpna 1920 vlastníky hotovosti Kr 61666 a byla jim tudíž tato hotovost dle předpisu správně vyměněna.
Hotovosti Kr 35284 nabyli později (dle vlastního udání do 1. října 1920) a není tudíž co do této částky dána svrchu uvedená podmínka.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
Soud ten může nař. rozhodnutí přezkoumati jen v mezích písemné stížnosti.
St-lé domáhali se dodatečné výměny zbytku hotovosti 35284 Kr za koruny čsl. výslovně podle vl. nař. ze dne 27. července 1920 č. 453 sb. Správní úřady o žádosti té rozhodly také podle tohoto vl. nař. a vyslovily, že st-lům výměna podle nařízení toho nepřísluší.
Písemná stížnost, brojíc proti tomuto rozhodnutí, tvrdí také, že vl. nař. nutno na daný případ použíti.
Nss nemohl se proto zabývati námitkou, zástupcem st-lů při ústním líčení vznesenou, že případ ten nespadá pod předpisy uvedeného vl. nař.
Nss může pak rozhodnutí neb opatření správního úřadu přezkoumati, jde-li o konečné rozhodnutí úřadu toho po rozumu § 5 zák. z 22. října 1875 č. 36 ř. z. z roku 1876 a musí z moci úřední přihlížeti k tomu, je—li pořad instanční v jednotlivém případě vyčerpán.
Po této stránce shledal nss, že řádný postup instanční končí v této záležitosti u ministerstva financí, ježto nařízení ze dne 27. července 1920 č. 453 sb. neobsahuje předpisu o pořadí stolic, pročež končí podle všeobecných zásad správního řízení postup stolic u nejvyššího úřadu správního.
Jelikož žal. úřad své rozhodnutí nesprávně označil za konečné, vycházeje z toho, že ohledně postupu instančního platí předpis § 7 vl. nař. ze dne 17. listopadu 1921 č. 15 Sb. z r. 1922, bylo nař. rozhodnutí zrušiti pro vadnost řízení podle § 6 zákona o ss, aniž měl soud možnost zabývati se meritorní otázkou, zda se st-lé nároku na výměnu dovolali právem čili nic.

Citace:

Nález č. 2293. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1155-1157.