Č. 2226.


Vyhoštění: Přezkoumání odpovědi na otázku, může-li pobyt nějaké osoby v pohraničním obvodu správním ohroziti veřejné blaho, děje se nss-em s hlediska § 6, odst. 2 zák. o ss.
(Nález ze dne 14. dubna 1923 č. 6112.)
Věc: Frant. J. v B. proti zemské správě politické v Praze o vyhoštění. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nálezem osp v Děčíně z 10. června 1921 byl st-l podle § 2 zák. ze dne 27. července 1871 č. 88 ř. z. vyhoštěn z obvodu tohoto politického okresu, zakázán mu další pobyt a návrat, poněvadž byl opětovně potrestán pro zločin a přestupky krádeže a ohrožuje tedy největší měrou bezpečnost majetku.
Žal. úřad nař. rozhodnutím potvrdil nález prvé stolice, poněvadž jsou tu předpoklady vyhoštění dle §§ 2 a 1, lit. d) cit. zákona, neboť st-l byl v době, kdy bylo zahájeno řízení za příčinou vyhoštění, trestancem z vazby vycházejícím a ohrožuje vzhledem na počet a povahu svých trestních činů zejména v pohraničním, hustě zalidněném politickém okrese děčínském s vynikajícím průmyslem a obchodem pohraničním veřejné zájmy, na jichž ochranu jest stanoveno odstrčení.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Nař. rozhodnutí založeno jest na ustanoveních §§ 2 a 1, lit. d) zák. ze dne 27. července 1871 č. 88 ř. z. Dle těchto ustanovení mohou býti z vazby propuštění trestanci, pokud jsou škodni bezpečnosti osoby neb majetku, policejně vyhoštěni z jednoho neb několika míst a může jim býti zakázáno, aby se tam buď vůbec neb v určité době vrátili. Takové vyhoštění má se státi tehdy, když nastává veřejnému dobru nebezpečenství hlavně v tom místě, z něhož má býti takový člověk vyhoštěn.
Pokud jde o objektivní předpoklady vyhoštění, nepopírá st-l, že jest trestancem z vazby propuštěným a že byl opětovně potrestán pro delikty proti bezpečnosti majetku, které spáchal v dosavadní obci pobytu, namítá však, že z jeho pobytu nenastává nebezpečí pro veřejné blaho ani v jednom neb více místech, dokonce však ne v celém správním okresu.
Posouzení otázky, může-li pobyt nějaké osoby ohroziti veřejné blaho, jest volným hodnocením skutkových okolností ve správním řízení zjištěných a závěr z toho vyplývající jest součásti skutkové podstaty. Nss jsa dle 1. odst. § 6 zák. o ss vázán skutkovou podstatou, na které žal. úřad své rozhodnutí založil, nemůže skutkovou podstatu přezkoumávati meritorně, zejména nemůže podrobiti svému přezkoumání, jak hodnotil úřad skutkové okolnosti rozhodné pro posouzení otázky, zdali pobyt určité osoby ohrožuje veřejné blaho ve správním okresu, nýbrž musí se omeziti na to, aby zjistil, není-li tu nějaká podstatná formální vada, vytčená v 2. odst. § 6 zák. o ss.
Stížnost vytýká, že vzhledem k určitým skutkovým okolnostem, které st-l uváděl v řízení správním, měly správní úřady podrobiti přísnému zkoumání, zda a v kterých místech ohrožuje pobyt st-lův veřejné zájmy a že nař. rozhodnutí mělo obsahovati odůvodnění, proč především pro tato místa jest nutná ochrana st-lem domněle ohrožených zájmů.
Tuto výtku neshledal nss důvodnou. Žal. úřad konal o všech okolnostech st-lem ve správním řízení uvedených opětovně šetření, podrobil tedy st-lem tvrzené okolnosti zkoumání, dospěl však přes to k závěru, že pobyt st-lův ohrožuje veřejné blaho všech obcí správního okresu. Nař. rozhodnutí též výslovně uvádí, že jde o pohraniční, hustě zalidněný správní okres s význačným průmyslem a pohraničním obchodem a že st-l jako trestanec z vazby vycházející vzhledem na počet a povahu svých trestních činů ohrožuje veřejné zájmy, na jichž ochranu stanoveno jest odstrčení.
Žal. úřad měl zřejmě na mysli, že osoba těchto vlastností ohrožuje veřejné blaho v místech takto kvalifikovaných. Není pochybnosti, že tento úsudek je logicky oprávněn.
Je-li jisto, že jsou tu předpoklady pro vyhoštění, pak zákonitost tohoto opatření nemůže býti brána v pochybnost tvrzením, že jsou tu určité okolnosti, pro něž dotčené osobě jest vyhoštění nepříjemno, neboť vyhoštění děje se v zájmu veřejném, jemuž soukromý zájem vyhoštěného musí ustoupiti.
Z těchto důvodů bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.
Citace:
Nález č. 2226. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1033-1035.