Č. 2324.

Řízení před nss-em: Rozhodl-li úřad již jednou s konečnou platností o určitém petitu strany, a nepodala-li strana na toto rozhod- nutí stížnost k nss-u, jest nepřípustnou stížnost na pozdější výrok téhož úřadu, kterým úřad stranu k její opětné žádosti prostě odkázal na rozhodnutí prve vydané (pokud strana nenamítá, že úřad měl povinnost znova meritorně rozhodnouti).
Státní úředníci (diety na Slovensku): Pro vznik nároku na diety pro ženaté zaměstnance na Slovensku podle bodu II D 2 (zásad ze 27. července 1920 o úpravě osobních poměrů zaměstnanců na Slovensku) nerozhoduje ani, utrpěl-li zaměstnanec přikázáním na nové služební místo hmotnou škodu, ani jaký byl stav jeho (svobodný, ženatý) v době, kdy úřad jeho přeložení vyslovil.
(Nález ze dne 7. května 1923 č. 11558/22.)
Věc: Inž. Jan A. v Báňské Bystřici proti ministerstvu zemědělství exposituře pro Slovensko o mimořádný přídavek.
Výrok: Pokud stížnost napadá naříkané rozhodnutí pro zamítnutí žádosti o diety ze dne 7. února 1922, odmítá se jako nepřípustná. Naproti tomu naříkané rozhodnutí, pokud se jím zamítá žádost o diety ze dne 13. února 1922, zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Rozhodnutím expositury min. zemědělství pro Slovensko ze dne 30. září 1920 byl inž. Jan A. přeložen z Bratislavy do Rožnavy, kdež nastoupil službu dne 11. listopadu 1920. Ježto se dne 2. listopadu 1920 oženil a v Rožnavě nemohl dostati rodinného bytu, žádal za přiznání diet z důvodu dvojí domácnosti.
Rozhodnutím expositury min. zemědělství z 28. února 1921 žádost tato byla zamítnuta.
Rozhodnutím expositury min. zemědělství z 31. prosince 1921 přeložen byl Jan A. do Báňské Bystřice.
Podáním ze dne 31. ledna 1922, předloženým okr. lesní správou v R. exposituře min. zemědělství v Bratislavě dne 7. února 1922 domáhal se Jan A. opět přiznání mimořádného přídavku (správně diet) za vedení dvojí domácnosti po dobu jeho pobytu v R., uváděje jednak, že se oženil dříve než službu v R. nastoupil, jednak že nemůže náklad na dvojí domácnost po tak dlouhou dobu nésti.
Podáním ze dne 13. února 1922 žádal pak Jan A., aby mu od 1. února 1922 i v B. B. ve smyslu odst. 2 D 2 zásad pro úpravu poměru státních zaměstnanců na Slovensku poukázán byl mimořádný přídavek za vedení dvojí domácnosti, ježto pro nedostatek rodinného bytu je nucen vésti dvojí domácnost.
Rozhodnutím z 21. února 1922 expositura min. zemědělství v Bratislavě těmto žádostem nevyhověla.
O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss:
Žal. úřad, pokud jednal v nař. rozhodnutí o opětovné žádosti st- lově za přiznání diet z titulu dvojí domácnosti za dobu jeho úřední činnosti v R., nepodrobil žádostí tou uplatňovaný nárok na diety novému přezkoušení, nýbrž poukázal st-le na svoje rozhodnutí o tomto nároku ze dne 28. února 1921. Toto rozhodnutí však vešlo proti st-li v moc práva, ježto proti němu — jak sám ve stížnosti uvádí — žádné stížnosti nepodal.
Neobsahuje-li však nař. rozhodnutí o zmíněném nároku jiného výroku než toho. že poukazuje st-le na cit. své pravoplatné rozhodnutí, není tu podmínek § 2, odst. 1 zák. o ss pro řízení před tímto soudem a jest stížnost v tomto směru nepřípustnou.
Co se týče druhé žádosti st-lovy o diety za vedení dvojí domácnosti v B. B., uvádí žal. úřad jako důvody, pro které nemůže žádosti vyhověti, že jednak st-li přeložením do B. B. nevznikla žádná hmotná škoda, ježto v R. bytu rodinného neměl, jednak že dle jeho rozhodnutí ze dne 28. února 1921 v R. neměl nároku na mimořádný příspěvek za vedení dvojí domácnosti a že mu proto vzhledem k ustanovení zásad o úpravě hmotných poměrů státních zaměstnanců na Slovensku ani v B. B. nepřísluší.
Opírá tudíž žal. úřad nař. rozhodnutí též o důvod, pro který st-li odepřel diety za vedení dvojí domácnosti v R., to jest, že byl přesazen rozhodnutím žal. úřadu z 30. září 1921 jako svobodný a že se oženil teprve 2. listopadu 1920.
St-l opírá svůj nárok na diety o zásady pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slovensku schválené usnesením min. rady ze dne 27. července 1920 a uvádí, že místo v R. nastoupil již jako ženatý a sice 12. listopadu 1920. Také žal. úřad svoje rozhodnutí — jak je z něho vidno — na těchto zásadách založil. Zásadami těmi jsou pro státní zaměstnance ustanovené na systemisovaná místa na Slovensku vyhrazeny určité výhody, k nimž náleží dle oddílu II D 2 zásad, jehož se st-l také dovolává, poskytování diet stanovených v bodě 3 odst. 1, případně odst. 2 č. 1.
Dle oddílu III D 2 cit. zásad přísluší tyto diety ženatým zaměstnancům na systemisovaná místa na Slovensko ustanoveným jak při původním jmenování, tak při pozdějším přeložení z moci úřední, pokud nemohou se pro úředně zjištěný nedostatek bytů do nového působiště neb do místa poblíž se nalézajícího a normálně přístupného přestěhovati.
Nerozhodno je tudíž pro přiznání diet dle tohoto ustanovení, utrpěl-li státní zaměstnanec přikázáním na nové služební místo hmotnou škodu čili nic, nerozhodno je rovněž, jaký byl stav jeho v době, kdy úřad jeho přeložení vyslovil, nýbrž směrodatným pro přiznání diet je pouze, že zaměstnanec na systemisované místo na Slovensku ustanovený při nastupování přikázaného služebního místa byl ženat a pro nedostatek bytů úředně zjištěný nemohl se do nového působiště neb místa poblíže se nalézajícího a normálně přístupného přestěhovati tak, aby v tomto místě mohl vésti svou vlastní domácnost.
Ze spisů je vidno a mohlo tudíž žal. úřadu býti známo, že st-l již při nastoupení služebního místa v R. byl ženat, mimo to st-l na odůvodnění své žádosti uvedl, že je ženat, že následkem nedostatků bytů nejen v B. B., nýbrž již i v R. byl nucen vésti dvojí domácnost a o tom i doklady předložil.
Odvolával se tedy na okolnosti a důkazy pro posouzení oprávněnosti jeho žádosti dle cit. zásad rozhodné. Bylo tudíž povinností žal. úřadu, aby okolnosti tyto, jakož i st-lem předložené listinné důkazy v úvahu vzal a zjistil, zda prv uvedené předpoklady pro přiznání diet jsou dány čili nic.
Žal. úřad však vycházel při vydání nař. rozhodnutí z právního názoru, že pro přiznání diet je rozhodným jednak, utrpěl-li st-l přelo žením škodu, jednak stav st-lův v době, kdy rozhodnuto bylo o jeho přeložení do R. Poněvadž náhled tento vzhledem k předem uvedenému ustanovení zásad jest mylný, spočívá nař. rozhodnutí v tomto směru na nesprávném posouzení věci.
Bylo proto tuto část rozhodnutí dle §u 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

Nález č. 2324. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1213-1216.