Č. 2184.

Domovská příslušnost: Podle § 10 zák. čl. 22 : 1886 jest předpokladem pro nabytí příslušnosti kvalifikovaným pobytem v obci skutečné přispívání k obecním břemenům a nikoli pouze povinnost k tomu.
(Nález ze dne 3. dubna 1923 č. 5667.) Prejudikatura: Boh. 1056, 1720 a j. adm.
Věc: Městský zastupitelský sbor v Rim. Sobotě proti správnímu výboru župy Gemer-malohontské v Rim. Sobotě stran příslušnosti Josefa B.
Výrok: Naříkaná rozhodnutí se zrušují pro nezákonnost.
Důvody: V záležitosti sporné příslušnosti nezl. Josefa B. rozhodl župan župy Gemer-malohontské výměrem ze dne 8. listopadu 1921, že jmenovaný ve smyslu § 6 zák. čl. 22 : 1886 jest příslušným do města Rimavské Soboty.
Správní výbor župy gemer-malohontské pak zamítl výměrem ze dne 19. prosince 1921 odvolání st-lčino. Rozhodnutí své opřel správní výbor o tyto důvody:
Otec nezletilého, Štěpán B., bydlel v R. S. po více roků, a to od r. 1909 do r. 1914 a byl zaměstnán u tesařského mistra Františka S. a u Ondřeje L. jako samostatný tesařský tovaryš po 8 1/2 roku, nikoliv tedy jako nestálý nádeník, jak udává městský úřad.
Tímto pobytem vyhověl Štěpán B. požadavku §u 10 zák. čl. 22:1886 nejen ohledně tam stanovené lhůty, nýbrž též ohledně podmínky placení daně, neboť tovaryši neplatí daň přímo, ale prostřednictvím svých zaměstnavatelů. Okolnost, že se daňové subjekty spisují na podzim a že jmenovaný v té době nebyl právě v práci a následkem toho nebyl pojat do daňových spisů, nemá významu proto, že nepřestal býti tovaryšem a nebyl-li přihlášen svým mistrem, stalo se tak proti právu. Měl tedy býti a byl také placení daně po celý svůj pobyt v R. S. podroben. Že ho obec jako daňového poplatníka nezapsala, nerozhoduje, neboť to jest pouhá nedbalost při soupisu daňových subjektů, a nikoliv příčina, tkvící v osobě Štěpána B. Jinak zajisté mohla by obec vypustiti každého, koho nechce za svého příslušníka přijmouti, a mohla by tak každému znemožniti dosažení domovského práva. Poněvadž Štěpán B. dle toho nabyl domovského práva v R. S., musí jeho syn za příslušníka této obce býti pokládán.
Nss nemohl tento názor žal. úřadu uznati za správný.
Dle § 10 zák. čl. 22:1866 jest předpokladem pro nabytí příslušnosti kvalifikovaným pobytem v obci okolnost, že dotčená osoba přispívala k obecním břemenům. Tedy skutečnost přispívání a nikoliv pouze povinnost přispívati jest podmínkou pro nabytí domovské příslušnosti (srv. také nález ze dne 14. prosince 1921 č. 16213, Boh. 1056 adm.).
Pokud tedy žal. úřad ve svém rozhodnutí stojí na stanovisku, že požadavek přispívání k obecním břemenům ve smyslu cit. zákona jest již tím splněn, že dotčená osoba měla býti zdaněna a do daňových seznamů pojata, odporuje názor jeho zákonu.
Veden jsa tímto mylným právním názorem opomenul úřad vyšetřiti, zda Štěpán B. ke krytí obecních břemen skutečně přispíval či nikoliv, a následkem toho zůstalo řízení správní neúplné.
Vzhledem k této vadě, zaviněné nesprávným výkladem zákona, musilo nař. rozhodnutí býti zrušeno dle § 7 zák. o ss.

Citace:

Nález č. 2184. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 952-953.