Č. 2095.

Honební právo (Slovensko): Obecní honitbu jest propachtovati zpravidla veřejnou dražbou; z volné ruky lze obecní honitbu pronajmouti tehdy, nevedla-li veřejná dražba k výsledku, nebo odůvodňuje-li zájem obce výjimečně soukromou úmluvu.
(Nález ze dne 16. března 1923 č. 4226.)
Věc: Obce Z., V., O., Ch. a B. proti správnímu výboru župy Trenčianské o pronájem honebních práv.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Ve dnech od 22. do 25. července 1920 usnesly se stěžující si obce ve výborových schůzích, dáti honební právo do proná- jmu z ruky bez veřejné dražby Gejzovi Cs. majiteli panství v B., na 6 let. Jako úplata smluveno bylo v pachtovních smlouvách: V obci Z. ročně 150 batohů listí, v obci V. 150 batohů listí ročně, kromě toho bylo složeno 500 K, ze kterých by hrazeny byly škody divokou zvěří způsobené; v obci O. smluveno roční pachtovné 200 K. V obci Ch. dána k užívání pastvina »na Chuncov« ležící, v obci B. smluveno roční pachtovné 50 K. Kromě toho zavázal se pachtýř hraditi škody honitbou způsobené.
Nař. rozhodnutím župní správní výbor župy trenčianské usnesení tato neschválil a nařídil stěžujícím si obcím, aby svoje honitby pronajaly pravidelnou veřejnou dražbou.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Podle §u 120 zák. čl. 22 z r. 1886, který tu je rozhodný, má se pronájem honitby zpravidla státi jen veřejnou dražbou. Ve 3. odst. tohoto §u pak připouští se možnost dáti honitbu i z volné ruky do pachtu, jestliže veřejná dražba nevedla k výsledku, nebo jestliže zájem obce výminečně by soukromou úmluvu odůvodňoval.
Žal. úřad odůvodnil svoje odmítavé stanovisko tím, že při veřejné dražbě může býti docíleno vyšší pachtovné a že výhody nynějším pachtýřem poskytované nepovažuje za takové, aby mohly býti zákonným a přijatelným důvodem pronájmu z ruky resp. že je nepovažuje za takové, že by všeobecný zájem obcí podporovaly. Otázka, zdali v konkrétním případě zájem obcí výminečně odůvodňoval zadání honiteb z volné ruky, jest otázkou skutkovou, která může býti zodpověděna jen na základě objektivních znaků. Nejsouc však otázkou právní může býti nss-em přezkoumána jen potud, zda úřad k zodpovědění jejímu dospěl na základě dostatečného podkladu spisového, zejména na podkladě objektivních znaků, dále zda tu není podstatné vady řízení a konečně zda skutková podstata nebyla proti spisům přijata.
Ve směrech těchto byl již v protokolech obecních výborů stěžujících si obcí kladen důraz na to, aby občanům z lesů pachtýřových bylo přenecháno potřebné dříví za levnější cenu a aby jiní dále byla přenechána pastva. V obci Z. a V. nebyla vůbec žádána úplata v penězích, nýbrž jen ve formě steliva. Ze zprávy hlavního služného v K. pak jde na jevo, že obcím V., Ch., B. a Z. vedle volného rybolovu byly pachtýřem přepuštěny veškery jeho pastviny a sice bezplatně, dále že potravní spolek všech obcí b-ského notariátu obdržel od pachtýře přiměřenou místnost a skladiště zdarma. Dle téže zprávy obdrží občané potřebné dříví částečně bezplatně, částečně za levnou cenu, stejně tak obdržela obec od majitele velkostatku byt pro notáře a jeho úřadovnu za levnou cenu. Každý pak občan b-ského notariátu jest uprávněn pro svoje hospodářství potřebné stelivo si zdarma nasbírati. Hlavní služný tvrdí, že těchto výhod používají ne jednotlivci, nýbrž všichni občané b-ského notariátu, že tedy břemena těchto obcí jsou jimi zmenšována. Dle zprávy hlavního služného poskytuje osoba pachtýřova úplnou záruku, že honební právo bude dle zákona vykonáváno a že pachtýř zájmu občanův v každém ohledu bude hájiti, kdežto na př. dřívější pachtýř honebního práva v obci O. zvěř ze ziskuchtivosti úplně vyhubil. Ježto žal. úřad neudává blíže důvodů, ze kterých dospěl k úsudku, že výhody Gejzou Cs. za honitbu poskytované nepovažuje za takové, aby mohly býti zákonným a přijatelným důvodem pronájmu honiteb z ruky, resp. aby všeobecný zájem obcí podporovaly, a ježto ze spisů není zřejmo, o které objektivní znaky žal. úřad úsudek svůj opřel a zejména neuvážil, zda naturalie obcím poskytované nevyváží eventuelně docílené vyšší pachtovné v penězích a ježto konečně není ze spisů zřejmo, o které skutkové okolnosti opřel úřad svůj úsudek o nedostatku garancie v osobě pachtýře co do splnění výhod a hrazení škod dravou zvěří způsobených, ač hlavní služný pravý opak tvrdil, zůstala skutková podstata v těchto směrech neúplná a musilo tudíž nař. rozhodnutí býti zrušeno pro vadnost řízení.

Citace:

Nález č. 2095. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 782-784.