Č. 1840.Státní úředníci: K pojmu nezpůsobilosti podle § 80, odst. 2 služ. pragm. (viz právní věty pod 1. a 2. při č. 1331).(Nález ze dne 12. ledna 1923 č. 234.)Věc: V. C. v P. (adv. Dr. Jindřich Zuklín z Prahy) proti ministerstvu financí (min. koncipista Dr. Miloš Koubek) stran přeložení na trvalý odpočinek. Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Berní oficiál V. C. zpronevěřil u berního úřadu v S. vyživovací příspěvky v částce 7643 K 50 h. Z tohoto důvodu zavedeno bylo proti němu trestní vyšetřování pro zločin § 101 tr. z. (zneužití moci úřední). Státní zastupitelství odvolalo žalobu podanou na V. C, poněvadž dle posudku soudních lékařů ze dne 6. července a 8. srpna 1918 v době, kdy se dopustil žalovaných trestných činů, byl úplně zbaven užívání svého rozumu (§ 2 lit. a) tr. zák.). Proto bylo také disciplinární vyšetřování, proti němu zavedené, usnesením disciplinární komise při zemském finančním ředitelství z 29. března 1919 zastaveno a suspense jeho zrušena. Výměrem ze dne 12. října 1921 zpravilo zemské finanční ředitelství v Praze st-le, že zamýšlí jej přeložiti na trvalý odpočinek dle § 80, odst. 2. služ. pragm., poněvadž jej činí delikt spáchaný v roce 1915 (zpronevěra vyživovacích příspěvků v částce nejméně 7643 K 50 h) — třebaže trestní řízení bylo vzhledem k výroku soudních lékařů zastaveno — trvale nezpůsobilým řádně zastávati své služební místo.V námitkách svých dovozoval st-l, že nezpůsobnost jeho k řádnému zastávání služebního místa dávno již pominula, že nemůže proto býti nazýván nezpůsobilým. Svou činností po převratu dokázal opak. Důvody zamýšleného pensionování jsou ve výměru označeny všeobecně, což znemožňuje st-li přednésti námitky. Výnosem ze dne 5. listopadu 1921 přeložilo zem. finanční ředitelství v Praze, zmocněno byvši výnosem ministerstva financí ze dne 21. září 1921, st-le ve smyslu § 80/2 služ. pragm. na trvalý odpočinek, poněvadž jej činí delikt spáchaný v roce 1915 (zpronevěra vyživovacích příspěvků v částce nejméně 7643 K 50 h) — třebaže trestní řízení bylo vzhledem k výroku soudních lékařů zastaveno — trvale nezpůsobilými řádně zastávati své služební místo. K tomu podotknuto, že k námitkám st-lovým nelze přihlížeti, poněvadž § 80 služ. pragm. nerozeznává, zda vada, která úředníka činí trvale nezpůsobilým zastávati řádně služební místo, jest vadou tělesnou aneb duševní či vadou morální. Současně vyměřeno bylo st-li na podkladě 27leté služby výslužné částkou 5866 K 08 h vedle drahotní výpomoci, mimořádné drahotní výpomoci a nouzové výpomoci.Rozhodnutím min. financí ze dne 27. prosince 1921 bylo odvolání V. C. zamítnuto z následujících důvodů: 2. St-l se stal zpronevěrou vyživovacích příspěvků trvale nezpůsobilým své místo zastávati, na čemž nemůže ničeho změniti okolnost, že nemohl býti dle ustanovení trestního zákona a V. oddílu služ. pragmatiky za čin ten uznán odpovědným. Odstavec 2. § 80 služ. pragm. nečiní rozdílu mezi jednotlivými druhy nezpůsobilosti. Má tudíž na mysli nejen nezpůsobilost fysickou nebo duševní, nýbrž i morální. Při posuzování této morální nezpůsobilosti nerozhoduje nikterak fysická nebo duševní způsobilost. 2. Námitka vadného řízení je bezdůvodná, poněvadž výměrem finančního ředitelství v Praze z 15. listopadu 1921 rozhodnuto bylo o námitkách st-lových proti výměru téhož ředitelství ze dne 12. října 1921. 3. Pro započtení 10 let pro výměru pense není podmínek § 62 služ. pragmatiky. 4. Ostatní vývody stížnosti jsou pro věc nerozhodující a nelze je pokládati za námitky. Rozhodnutí toto intimováno bylo st-li výměrem zem. fin. ředitelství v Praze ze dne 7. ledna 1922 s dodatkem, že se st-li vyměřuje výslužné počínajíc 1. únorem 1922 částkou 7383 K 50 h mimo drahotní výpomoc 1. třídy rodinné v částce 1896 K ročně, a že za přiznání drahotní výpomoci dle vyšší rodinné třídy nutno podati zvláštní žádost s příslušnými doklady. Rozhoduje o stížnosti Nss uvážil:Min. financí potvrdilo napadeným rozhodnutím přeložení st-le dle § 80/2 služ. pragm. na trvalý odpočinek z moci úřední z důvodu, že st-l se stal zpronevěřením vyživovacích příspěvků morálně a trvale nezpůsobilým řádně zastávati své služební místo. Stížnost namítá, že § 80/2 služ. pragm. připouští pensionování z moci úřední jen pro trvalou nezpůsobilost tělesnou nebo duševní. Již nálezem Nss-u Boh. 1331 adm. vysloven byl právní názor, že nezpůsobilosti ve smyslu § 80/2 služ. pragm. pro státní úředníky dlužno rozuměti nejen vady tělesné nebo vady intelektu, nýbrž také i všeliké vlastnosti povahové a návyky, které vadí řádnému zastávání určitého služebního místa, zejména tedy i nedostatek potřebných vlastností morálních. Na názoru tomto Nss trvá a stran bližšího odůvodnění odkazuje dle § 44 jed. ř. na předem uvedený nález. Proto činí i morální nezpůsobilost úředníka zastávati služební místo důvod, na základě kterého lze vysloviti dle § 80/2 služ. pragm. trvalé pensionování úředníka z moci úřední. Stížnost však dále vytýká, že shora označený delikt st-lův, ze kterého žal. úřad usuzuje, že st-l jest morálně nezpůsobilým k zastávání služebního místa, spáchán byl v době, kdy st-l byl úplně zbaven rozumu, že následkem toho trestnost činu byla dle § 2 a) tr. zák. vyloučena a trestní řízení proti st-li zahájené zastaveno a že proto nelze čin ten považovati za tak hluboce nemorální, že by se jím st-l stal k službě trvale nezpůsobilým. Shora cit. nálezem vyslovil Nss dále právní názor, na jehož odůvodnění se dle § 44 jedn. ř. poukazuje, že přeložení na trvalý odpočinek pro nezpůsobilost morální dle § 80/2 služ. pragm. jest vyloučeno tehdy, když jednání, z něhož se morální nezpůsobilost úředníka k řádnému zastávání jeho služebního místa vyvozuje, bylo provedeno v době, kdy úředník ve smyslu § 2 lit. a) tr. zák. zbaven byl rozumu. Dle trestních spisů, týkajících se trestního vyšetření proti V. C, jichž obsah žal. úřadu při vydání nař. rozhodnutí, jak obsah správních spisů dotvrzuje, znám býti musil, vzalo státní zastupitelství v Praze žalobu proti st-li pro předem zmíněný trestní čin podanou zpět, poněvadž st-l dle posudku soudních lékařů v době, kdy dopustil se činů za vinu mu kladených, byl úplně zbaven užívání svého rozumu (§ 2 lit. a) tr. z.). Tento důvod zastavení trestního řízení odpovídá obsahu písemného posudku soudních lékařů prof. Dra S. a Dra P., který je ve spisech správních založen. Žal. úřad vycházel tedy při svém rozhodnutí z názoru, že pro uznání morální nezpůsobilosti úředníka ve smyslu § 80/2 služ. pragm. jsou rozhodny i takové jeho činy, kterých se dopustil ve stavu nepříčetnosti a za něž nemůže činěn býti odpovědným. Názor tento jest však, jak svrchu uvedeno bylo, mylný. Proto bylo nař. rozhodnutí již z důvodů těchto dle § 7 zák. o ss zrušeno a nebylo třeba zabývati se dalšími výtkami stížnosti.