Č. 2110.

Pozemková reforma: Právně samostatným ve smyslu § 3 lit a) zákona záborového není objekt, který s jiným majetkem zabraným tvoří jediné těleso knihovní.
(Nález ze dne 21. března 1923 č. 4598).
Věc: Arcibiskupský chlapecký seminář v K. proti státnímu pozemkovému úřadu (min. rada Dr. Jos. Kaňka) o vyloučení objektů ze záboru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:
Nss neshledal stížnost důvodnou.
Stěžující si ústav žádal sice podáním z 8. června 1921, uváděje, že mu byly zabrány větší i menší domy v K. zapsané ve vložkách č. —, aby tyto objekty ze záboru byly vyloučeny; k výzvě, aby oznámena byla přesně čísla popisná domů, za jichž vyloučení ze záboru jest žádáno — udáno bylo 12. prosince 1921, že vložka č. — je dům čp. —, vložka č. — dům čp. a že domů těch užívají nájemníci k účelům obytným; později, dodáno, že pozemku užívají pachtýři, kteří na nich sami pracují a užitek sklízejí. Nař. rozhodnutí vychází ze skutkového základu, že žádáno bylo za vyloučení domů č. v K. a čp. — v Š. ze záboru a rozhoduje pouze o této věci, uvádějíc jako překážku vypuštění domu čp. — a — pouze nepopřenou skutečnost, že domy ty v příslušných vložkách knih pozemkových nejsou zapsány samy, nýbrž jako knihovní tělesa s pozemky zemědělskými, a že proto domy ty nelze pokládati za právně samostatné.
Otázkou, zdali jest možno knihovní tělesa (totiž domy i s pozemky) zapsaná ve vložkách č. — a — celá ze záboru vyloučiti, se nař. rozhodnutí nezabývalo — patrně proto, že v podáních »stavu nemělo pro to podkladu. Poněvadž dle zákona není věcí stpú-u, aby — nemá-li pro to potřebného podkladu — z úřední povinnosti zkoumal, které nemovitosti dle § 3 lit. a) zábor. zák. jsou ze záboru vyloučeny, nýbrž je věcí strany, aby v tomto směru nárok svůj uplatnila a tím rozhodnutí stpú-u dala podklad, nelze v okolnosti, že nař. rozhodnutí se obmezilo pouze na přípustnost vyloučení domů ze záboru a nerozhodlo a vyloučení celých těles knihovních, seznati ani nezákonnost ani vad řízení. Pokud pak jde o otázku, zdali dům tvořící s pozemky jediné knihovní těleso lze na základě § 3 lit a) zábor. zák. bez pozemků ze záboru vyloučiti, vyslovil nss již v několika nálezích — srovn. nález Boh. 931 adm. — právní názor, že pod právní samostatností nutno rozuměti právní schopnost objektu býti sám o sobě předmětem samostatných práv a závazků a že nelze pokládati za právně samostatné ty objekty, které s jiným majetkem zabraným tvoří v jedné a téže knihovní vložce jediné knihovní těleso.
Trvaje na tomto názoru a poukazuje dle § 44 jedu. řádu na důvody cit. nálezu, nemohl nss shledati nezákonnost v tom, že nař. rozhodnutí uvedené domy bez pozemků neuznalo za právně samostatné a proto odepřelo vyloučení jich ze záboru.

Citace:

Nález č. 2110. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 809-810.