Č. 2148.

Zajištění bytu pro státního zaměstnance: Kdy lze mluviti o výpovědi podle § 13 zák. z 11. července 1922 č. 225 sb.?
Řízení před nss-em: Když žal. úřad nepředloží správní spisy ani nezaujme stanovisko k údajům stížnosti, vychází nss z předpokladu, že údaje ty odpovídají obsahu správních spisů.
(Nález ze dne 27. března 1923 č. 4976).
Prejudikatura: Boh. 1762 adm.
Věc: Štěpán H. v B. proti rozhodnutí zemské správy politické v Praze o zajištění bytu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím ze dne 25. listopadu 1922 zajistila zemská správa politická v Praze podle zák. ze dne 11. července 1922 č. 225 sb. k žádosti ředitelství státních drah v Hradci Králové v domě st-lově v — byt, obývaný v den vyhlášení uvedeného zákona železničním zaměstnancem inž. Janem M., jenž se uprázdní tím, že zaměstnanec ten byl služebně přeložen do jiné obce. V rozhodnutí dále uvedeno, že předběžným řízením bylo zjištěno, že st-li výpověď dosud dána nebyla, že st-l výpověď obdrží v únorovém termínu 1923, tak že zajištění bytu působí od 1. května 1923.
Námitka st-lova, že obdržel výpověď nájemcem již v srpnu 1922, nebyla vzata v úvahu, ježto dopis inž. M. ze dne 12. srpna 1922 nelze pokládati za výpověď, neboť byl pouhým oznámením nastávajícího přeložení a dotazem, zda by st-l svolil k pronajetí bytu určitým osobám jiným. Výpovědí nemohl býti i proto, ježto se nájemce proti takovému výkladu dopisu ohradil. Žal. úřad ani na zvláštní výzvu nepředložil správních spisů ani nijak nezaujal stanoviska k údajům ve stížnosti obsaženým, nss musil tedy vycházeti z předpokladů, že údaje stížnosti, jejíž obsah byl žal. úřadu sdělen a nebyl jím popřen, odpovídají obsahu správních spisů a musil svému rozhodnutí za základ položiti jednak obsah nař. rozhodnutí stranou předloženého jednak stížnost s přílohami.
Stížnost tvrdí, že nař. rozhodnutí odporuje zákonu, ježto na dopis dosavadního nájemce ze dne 12. srpna 1922 nelze pozírati jinak než na výpověď a st-l výpověď tu přijal dávno před tím, než obdržel zajišťovací výměr.
Nss shledal námitku důvodnou:
Dopisem ze dne 12. června 1922, k poštovní dopravě odevzdaným dne 12. srpna 1922, oznámil nájemce inž. M. st-li, že byl přeložen služebně do H. K., že tam odjede začátkem měsíce září 1922 a že si byt, který dosud obýval, ponechá nadále — svolí-li st-l — jeho sestra, aby st-l tedy byt převedl na její jméno; vzhledem k tomu, že ona nemůže celý byt využitkovati, že slíbil nájemce část bytu inž. H. a že žádá o odpověď, zda hodlá st-l jeho žádosti vyhověti.
Tímto dopisem — oznámiv ve lhůtě výpovědní st-li, že opouští následkem služebního přeložení v září 1922 byt — projevil inž. M. úmysl, že nehodlá sám setrvati v nájemním poměru, čehož je dalším důkazem, že v témže dopisu žádal, aby majitel domu přenechal byt, dosud jím užívaný osobě třetí, t. j., aby založen byl nájemní poměr mezi vlastníkem domu a osobou třetí.
§ 13 cit. zákona, jenž opravňuje úřady, aby byty obývané státními zaměstnanci a uprázdněné tím, že zaměstnanec byl služebně přeložen do jiné obce, zajistily státním zaměstnancům jiným, jež úřad označí, předpokládá, že vlastníku domu dodáno bylo rozhodnutí úřadu o zajištění bytu dříve, než obdržel výpověď z bytu.
Žal. úřad nepokládaje dopis ze dne 12. srpna 1922 za výpověď, vycházel ze skutkového předpokladu, že podmínka, již stanoví cit. § 13 pro právní účinnost výroku zajišťujícího, v daném případě jest splněna. Toto skutkové zjištění odporuje však dle shora vylíčeného stavu věci obsahu podání ze dne 12. srpna 1922.
Je-Ii však zmíněný připiš považovati za výpověď, jež byla majiteli domu dána a jím přijata dříve, než nabyl zákon ze dne 11. července 1922 č. 225 sb. vůbec platnosti, odporuje nař. rozhodnutí zákonu a bylo je zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

Nález č. 2148. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 882-883.