Důvody: Nař. rozhodnutím bylo potvrzeno usnesení služnovské-ho úřadu v N. M. ze 4. listopadu 1921, kterým byla st-li ve smyslu§ 2 vl. nař. ze dne 30. června 1921 č. 224 Sb. a § 2 a násl. vl. nař. zedne 21. července 1921 č. 237 Sb. předepsána dodávka 71.50 q ušlech-tilého obilí.O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:Především musil se nss zabývati námitkou, že služnovský úřadnení příslušným k předepsání povinné dodávky obilí ve smyslu před-pisů svrchu citovaných, nýbrž že rozhodovati o tom přísluší županské-mu úřadu.O této otázce rozhodl tento soud již svým nálezem Boh. 1418 adm.a uznal, že rozhodovati o rozvrhu povinné dávky obilí ze sklizně 1921na jednotlivé držitele zemědělských podniků jest podle § 20 vl. nař.ze dne 21. července 1921 č. 237 Sb. příslušný v I. stolici výhradněžupanský úřad a nikoliv úřad služnovský. Místo podrobného odůvod-nění tohoto právního názoru odkazuje se na důvody cit. nálezu, jak todovoluje § 44 jedn. řádu pro nss.Na tomto názoru setrval nss i v tomto případě, a poněvadž povin-nou dávku obilí pro rok 1921 st-li předepsal v I. stolici úřad služnov-ský, tedy úřad nepříslušný, žal. úřad však nař. rozhodnutím potvrdilzmatečný výrok služnovského úřadu, spočívá v nař. rozhodnutí nezá-konnost.Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zákona o ss, aniž bylozapotřebí zabývati se meritorními námitkami stížnosti.č. 2154.Mimořádná opatření (povinná dodávka obilípodle nařízení č. 224/1921): I. Při výpočtu povinné dávky obilíjest odečísti z celkové výměry půdy výměru půdy dané do vnucenéhopachtu. — II. Při tomto výpočtu není třeba vzíti zřetel na počet děl-níků a deputátníků na statku zaměstnaných a na jejich mzdové po-žitky. — III. Jaký význam mají tu škody utrpěné na úrodě krupo-bitím?(Nález ze dne 28. března 1923 č. 4974).Věc: Jan P., majitel velkostatku v B. proti zemské správě poli-tické v Praze (min. rada Dr. Rich. Schmiedt) stran povinné dodávkyobilí.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Nař. rozhodnutím vyhověla částečně zsp odvoláníst-lovu z dodávacího rozkazu osp-é, kterým byl st-1 podle § 2 vl. nař.z 30. června 1921 č. 224 Sb. uznán povinným dodati 142.700 kgušlechtilého obilí a snížila tuto dávku na 140.000 kg. Slevu 2700 kgpovolil žal. úřad vzhledem na zmenšení orné půdy a na poměry hospo-dářství pro vyměření povinné dávky rozhodné.Rozhoduje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, řídil se nsstěmito úvahami:Bohuslav, Nálezy správnf. V. 47 Stížnost vytýká nař. rozhodnutí nezákonnost a správnímu řízenívadnost, tvrdíc, že nebyly v řízení správním vyšetřeny a v úvahu vzatynásledovní okolnosti:a) že při vyměření povinné dávky obilí nebyl vzat zřetel na to,že z úhrnné výměry půdy 985.99 ha dal velkostatek v roce 1920/21 dovnuceného nájmu drobným pachtýřům 100.23 ha půdy;b) že deputátníkům a jejich rodinám musí st-1 dávati deputát, jakokdyby sklízel z celé osevní plochy v roce 1920;c) že dva dvory utrpěly v roce 1921 krupobitím, jímž způsobenáškoda byla pojišťovnou uznána 10—15%;d) že následkem sucha byla sklizeň v roce 1921 podprostřední;e) že vzhledem k mlékařskému hospodářství věnoval st-1 velkouosevní plochu pro pícniny a vzhledem k potřebám lihovaru osázelvětší plochu brambory.Ada. Námitka tato vyvrácena jest obsahem spisů, dle nichž žal.úřad od celkové výměry pozemků st-lových 985.99 ha odečetl plochu100.23 ha danou v nucený pacht na rok 1920/21 a toiiko zbývajícíplochu 885.76 ha vzal za základ pro výpočet povinné dávky obilí.Cifry tyto souhlasí úplně s tvrzením stížnosti.Podle § 2 vl. nař. ze dne 30. června 1921 č. 224 Sb. jsou držitelénad 100 ha orné půdy povinni dodati 135 kg obilí z jednoho ha ornépůdy. K této dávce může býti dle hospodářských poměru připočtenapřirážka do 60% ;(čl. 1 ví. nař. ze dne 5. října' 1921 č. 350 Sb.). Dletěchto předpisů činí v daném případě čistá dávka z okrouhlých 886ha půdy po 135 kg celkem 119.610 kg. Vyměřil-li ji žal. úřad i s při-rážkou na 140.000 kg, činí přirážka 20.390 kg čili o nějaký zlomek vícenežli 17%. Tento výpočet shoduje se s předpisy zákonnými svrchucitovanými.Z tohoto výpočtu jest patrno a nař. rozhodnutí to také v důvodechuvádí, že byl vzat zřetel na zmenšení orné plochy.Výpočet stížnosti bére se cestou opačnou a vypočítává dávku, jakáby vypadla na plochu pozemků v nucený pacht daných podle poměruk dávce původně vyměřené. Výpočet ten proto dochází k jinému vý-sledku, protože v prvé stolici připočtená průměrná přirážka k dávcenečinila ani plných 8%, kdežto žal. úřad uznal 17% přirážku za při-měřenou, a na tu nebéře stížnost zřetele.Proti přiměřenosti přirážky 17% stížnost žádné námitky neuplat-ňuje. Nelze tudíž po této stránce v nař. rozhodnutí shledati nezá-konnost.A d b. Základem pro vyměření povinné dávky obilí jest plošnv ob-sah orné půdy zjištěné statistikou osevních ploch v roce 1920 (§ 2 vl.nař. č. 224/1921).Mezi předpisy právě cit. nař. a nařízení pozdějších je doplňujícíchneb změňujících není ustanovení, že by při vyměření dávky obilí mělbýti brán zřetel na počet dělníků nebo deputátníků na statku zaměst-naných a na jejich požitky mzdové.Ostatně námitka tato byla jak v řízení správním, tak i ve stížnostik nss vznesena formou všeobecnou bez jakéhokoliv konkretisování,takže z ní nebyl patrný ani poměr nadbytečného deputátnictva v cel- kovem jeho počtu, a neposkytovala úřadu žádného pevného podkladuskutkového pro nějaké úřední šetření.Není proto nezákonné, nehleděl-li žal. úřad k této námitce.A d c. Předposlední odstavec § 2 vl. nař. ze dne 30. června 1921č. 224 Sb. a § 6 vl. nař. ze dne 21. července 1921 č. 237 Sb. usta-novují, že zemědělci postižení krupobitím nebo živelními pohromami bu-dou od dávky osvobozeni a mají nárok na osivo za svéstojné ceny. Z těch-to výhod, jež zákon poskytuje postiženým krupobitím, vychází na jevo,že má na mysli katastrofální živelní pohromu, po které držiteli půdynezůstalo přebytečného zrna, které by mohl odvésti pro zajištění zá-sobování, nebo že se mu nedostává osiva.Stížnost tvrdí, že krupobití postihlo pouze dvory S. a K. a že bylaškoda jím způsobená uznána pojišťovnou 10% a 15%. Uváží-li se;že výměra těchto dvorů nedosahuje ani jedné třetiny půdy, ze kteréjest dávka vyměřena, přišlo by na celý komplex nejvýše od 3% do 5%škody na úrodě celkové.To neposkytuje straně nárok na výhody svrchu uvedené; pokudpak zákon ukládá vzíti zřetel na hospodářské poměry, činí tak přiustanovování výše přirážky. Žal. úřad neužil svého práva ustanovitipřirážku plnými 60%, nýbrž — jak výše objasněno — předepsal při-rážku pouze 17%, tedy o málo více nežli činí čtvrtina dovolené sazby,a v důvodech svého rozhodnutí uvádí, že uvážil hospodářské poměrypro vyměření dávky rozhodné. Pak-li úřad zřeteli na hospodářské po-měry st-lovy dal výraz snížením maxima přirážky 60% na 17%, nelzev jeho rozhodnutí shledati ani vadu řízení, ani nezákonnost.A d d. Námitka tato jest tak neurčitá a povšechná, že k ní nelzepo rozumu § 18 zák. o ss přihlížeti.A d e. Totéž platí i o námitce této, neboť označení plochy výrazy»velká« a »větší« neposkytují základu vůbec, tím méně bezpečnéhozákladu pro posouzení, jaká plocha půdy byla oseta obilím, když»velká« část byla oseta pícninami a »větší« část brambory.Ostatně by bylo vyšetřování tohoto poměru mezi různými způsobyosetí a osázení zbytečným, když svrchu již cit. zákonné předpisyustanovily základem pro vyměření dávky obilí zásadně výměru ornépůdy jak vlastní, tak najaté (§ 7 vl. nař. č. 237/1921) a beze zřetelek tomu, jakým způsobem byla oseta, ano beze zřetele k tomu, byla-livzdělána a oseta vůbec.Ani v tomto bodě neprokázala tedy stížnost, že by nař. rozhod-nutí trpělo nezákonností nebo vadností řízení.Poněvadž žádná z uplatněných námitek nemohla býti shledánaodůvodněnou, bylo stížnost zamítnouti.č. 2155.Administrativní řízení. — Řízení před nss-em.— Četnictvo. — Statní zaměstnanci: I. * Strana nemáprávního nároku na to, aby státní orgán, jehož se strana v řízení trest-ním dovolává, byl sproštěn povinnosti zachovávati úřední tajemství. —II. Tvrdí-li však si.rana nárok toho obsahu, jest její legitimace kestížnosti na nss dána.(Nález ze dne 28. března 1923 č. 5004.)47'