Důvody: Nař. rozhodnutím bylo potvrzeno usnesení služnovské-
ho úřadu v N. M. ze 4. listopadu 1921, kterým byla st-li ve smyslu
§ 2 vl. nař. ze dne 30. června 1921 č. 224 Sb. a § 2 a násl. vl. nař. ze
dne 21. července 1921 č. 237 Sb. předepsána dodávka 71.50 q ušlech-
tilého obilí.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Především musil se nss zabývati námitkou, že služnovský úřad
není příslušným k předepsání povinné dodávky obilí ve smyslu před-
pisů svrchu citovaných, nýbrž že rozhodovati o tom přísluší županské-
mu úřadu.
O této otázce rozhodl tento soud již svým nálezem Boh. 1418 adm.
a uznal, že rozhodovati o rozvrhu povinné dávky obilí ze sklizně 1921
na jednotlivé držitele zemědělských podniků jest podle § 20 vl. nař.
ze dne 21. července 1921 č. 237 Sb. příslušný v I. stolici výhradně
županský úřad a nikoliv úřad služnovský. Místo podrobného odůvod-
nění tohoto právního názoru odkazuje se na důvody cit. nálezu, jak to
dovoluje § 44 jedn. řádu pro nss.
Na tomto názoru setrval nss i v tomto případě, a poněvadž povin-
nou dávku obilí pro rok 1921 st-li předepsal v I. stolici úřad služnov-
ský, tedy úřad nepříslušný, žal. úřad však nař. rozhodnutím potvrdil
zmatečný výrok služnovského úřadu, spočívá v nař. rozhodnutí nezá-
konnost.
Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zákona o ss, aniž bylo
zapotřebí zabývati se meritorními námitkami stížnosti.
č. 2154.
Mimořádná opatření (povinná dodávka obilí
podle nařízení č. 224/1921): I. Při výpočtu povinné dávky obilí
jest odečísti z celkové výměry půdy výměru půdy dané do vnuceného
pachtu. — II. Při tomto výpočtu není třeba vzíti zřetel na počet děl-
níků a deputátníků na statku zaměstnaných a na jejich mzdové po-
žitky. — III. Jaký význam mají tu škody utrpěné na úrodě krupo-
bitím?
(Nález ze dne 28. března 1923 č. 4974).
Věc: Jan P., majitel velkostatku v B. proti zemské správě poli-
tické v Praze (min. rada Dr. Rich. Schmiedt) stran povinné dodávky
obilí.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyhověla částečně zsp odvolání
st-lovu z dodávacího rozkazu osp-é, kterým byl st-1 podle § 2 vl. nař.
z 30. června 1921 č. 224 Sb. uznán povinným dodati 142.700 kg
ušlechtilého obilí a snížila tuto dávku na 140.000 kg. Slevu 2700 kg
povolil žal. úřad vzhledem na zmenšení orné půdy a na poměry hospo-
dářství pro vyměření povinné dávky rozhodné.
Rozhoduje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, řídil se nss
těmito úvahami:
Bohuslav, Nálezy správnf. V. 47 Stížnost vytýká nař. rozhodnutí nezákonnost a správnímu řízení
vadnost, tvrdíc, že nebyly v řízení správním vyšetřeny a v úvahu vzaty
následovní okolnosti:
a) že při vyměření povinné dávky obilí nebyl vzat zřetel na to,
že z úhrnné výměry půdy 985.99 ha dal velkostatek v roce 1920/21 do
vnuceného nájmu drobným pachtýřům 100.23 ha půdy;
b) že deputátníkům a jejich rodinám musí st-1 dávati deputát, jako
kdyby sklízel z celé osevní plochy v roce 1920;
c) že dva dvory utrpěly v roce 1921 krupobitím, jímž způsobená
škoda byla pojišťovnou uznána 10—15%;
d) že následkem sucha byla sklizeň v roce 1921 podprostřední;
e) že vzhledem k mlékařskému hospodářství věnoval st-1 velkou
osevní plochu pro pícniny a vzhledem k potřebám lihovaru osázel
větší plochu brambory.
Ada. Námitka tato vyvrácena jest obsahem spisů, dle nichž žal.
úřad od celkové výměry pozemků st-lových 985.99 ha odečetl plochu
100.23 ha danou v nucený pacht na rok 1920/21 a toiiko zbývající
plochu 885.76 ha vzal za základ pro výpočet povinné dávky obilí.
Cifry tyto souhlasí úplně s tvrzením stížnosti.
Podle § 2 vl. nař. ze dne 30. června 1921 č. 224 Sb. jsou držitelé
nad 100 ha orné půdy povinni dodati 135 kg obilí z jednoho ha orné
půdy. K této dávce může býti dle hospodářských poměru připočtena
přirážka do 60% ;(čl. 1 ví. nař. ze dne 5. října' 1921 č. 350 Sb.). Dle
těchto předpisů činí v daném případě čistá dávka z okrouhlých 886
ha půdy po 135 kg celkem 119.610 kg. Vyměřil-li ji žal. úřad i s při-
rážkou na 140.000 kg, činí přirážka 20.390 kg čili o nějaký zlomek více
nežli 17%. Tento výpočet shoduje se s předpisy zákonnými svrchu
citovanými.
Z tohoto výpočtu jest patrno a nař. rozhodnutí to také v důvodech
uvádí, že byl vzat zřetel na zmenšení orné plochy.
Výpočet stížnosti bére se cestou opačnou a vypočítává dávku, jaká
by vypadla na plochu pozemků v nucený pacht daných podle poměru
k dávce původně vyměřené. Výpočet ten proto dochází k jinému vý-
sledku, protože v prvé stolici připočtená průměrná přirážka k dávce
nečinila ani plných 8%, kdežto žal. úřad uznal 17% přirážku za při-
měřenou, a na tu nebéře stížnost zřetele.
Proti přiměřenosti přirážky 17% stížnost žádné námitky neuplat-
ňuje. Nelze tudíž po této stránce v nař. rozhodnutí shledati nezá-
konnost.
A d b. Základem pro vyměření povinné dávky obilí jest plošnv ob-
sah orné půdy zjištěné statistikou osevních ploch v roce 1920 (§ 2 vl.
nař. č. 224/1921).
Mezi předpisy právě cit. nař. a nařízení pozdějších je doplňujících
neb změňujících není ustanovení, že by při vyměření dávky obilí měl
býti brán zřetel na počet dělníků nebo deputátníků na statku zaměst-
naných a na jejich požitky mzdové.
Ostatně námitka tato byla jak v řízení správním, tak i ve stížnosti
k nss vznesena formou všeobecnou bez jakéhokoliv konkretisování,
takže z ní nebyl patrný ani poměr nadbytečného deputátnictva v cel- kovem jeho počtu, a neposkytovala úřadu žádného pevného podkladu
skutkového pro nějaké úřední šetření.
Není proto nezákonné, nehleděl-li žal. úřad k této námitce.
A d c. Předposlední odstavec § 2 vl. nař. ze dne 30. června 1921
č. 224 Sb. a § 6 vl. nař. ze dne 21. července 1921 č. 237 Sb. usta-
novují, že zemědělci postižení krupobitím nebo živelními pohromami bu-
dou od dávky osvobozeni a mají nárok na osivo za svéstojné ceny. Z těch-
to výhod, jež zákon poskytuje postiženým krupobitím, vychází na jevo,
že má na mysli katastrofální živelní pohromu, po které držiteli půdy
nezůstalo přebytečného zrna, které by mohl odvésti pro zajištění zá-
sobování, nebo že se mu nedostává osiva.
Stížnost tvrdí, že krupobití postihlo pouze dvory S. a K. a že byla
škoda jím způsobená uznána pojišťovnou 10% a 15%. Uváží-li se;
že výměra těchto dvorů nedosahuje ani jedné třetiny půdy, ze které
jest dávka vyměřena, přišlo by na celý komplex nejvýše od 3% do 5%
škody na úrodě celkové.
To neposkytuje straně nárok na výhody svrchu uvedené; pokud
pak zákon ukládá vzíti zřetel na hospodářské poměry, činí tak při
ustanovování výše přirážky. Žal. úřad neužil svého práva ustanoviti
přirážku plnými 60%, nýbrž — jak výše objasněno — předepsal při-
rážku pouze 17%, tedy o málo více nežli činí čtvrtina dovolené sazby,
a v důvodech svého rozhodnutí uvádí, že uvážil hospodářské poměry
pro vyměření dávky rozhodné. Pak-li úřad zřeteli na hospodářské po-
měry st-lovy dal výraz snížením maxima přirážky 60% na 17%, nelze
v jeho rozhodnutí shledati ani vadu řízení, ani nezákonnost.
A d d. Námitka tato jest tak neurčitá a povšechná, že k ní nelze
po rozumu § 18 zák. o ss přihlížeti.
A d e. Totéž platí i o námitce této, neboť označení plochy výrazy
»velká« a »větší« neposkytují základu vůbec, tím méně bezpečného
základu pro posouzení, jaká plocha půdy byla oseta obilím, když
»velká« část byla oseta pícninami a »větší« část brambory.
Ostatně by bylo vyšetřování tohoto poměru mezi různými způsoby
osetí a osázení zbytečným, když svrchu již cit. zákonné předpisy
ustanovily základem pro vyměření dávky obilí zásadně výměru orné
půdy jak vlastní, tak najaté (§ 7 vl. nař. č. 237/1921) a beze zřetele
k tomu, jakým způsobem byla oseta, ano beze zřetele k tomu, byla-li
vzdělána a oseta vůbec.
Ani v tomto bodě neprokázala tedy stížnost, že by nař. rozhod-
nutí trpělo nezákonností nebo vadností řízení.
Poněvadž žádná z uplatněných námitek nemohla býti shledána
odůvodněnou, bylo stížnost zamítnouti.
č. 2155.
Administrativní řízení. — Řízení před nss-em.
— Četnictvo. — Statní zaměstnanci: I. * Strana nemá
právního nároku na to, aby státní orgán, jehož se strana v řízení trest-
ním dovolává, byl sproštěn povinnosti zachovávati úřední tajemství. —
II. Tvrdí-li však si.rana nárok toho obsahu, jest její legitimace ke
stížnosti na nss dána.
(Nález ze dne 28. března 1923 č. 5004.)
47'