Č. 1838.

Veřejní zaměstnanci (Slovensko): Pensionování městského policejního úředníka.
(Nález ze dne 12. ledna 1923 č. 231.)
Věc: Dr. Eugen G., hlavní městský fiskál v N. Z., proti správnímu výboru župy nitranské v Nitře (zúčastněná strana Dr. Jan H. osobně) o pensionování městského policejního koncipisty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Když župan župy nitranské rozhodnutím ze dne 13. října 1919 v pořadu instančním k odvolání policejního koncipisty Dra Jana H. z nálezu měšťanosty v N. Z., nařídil zastavení disciplinárního řízení proti němu zavedeného, že za bolševického vpádu opustil svůj úřad a dal se za státního zástupce k novozámecké bolševické revoluční sedrii soudní, vyzval ho dne 26. října 1919 měšťanosta N. Z., aby znovu zaujal svůj úřad jako policejní koncipista, načež vyzvaný odpověděl, že svého úřadu znovu zaujati nechce a to mezi jinými i pro ten důvod, že zdržuje ho v tom dané slovo. Na další vyzvání měšťanostovo, aby se tedy ze svého úřadu poděkoval, prohlásil Dr. Jan H., že podá žádost za své pensionování.
Dne 7. listopadu 1919 pak měšťanostovi žádost za pensinování předložil, kterou opřel o důvod své neschopnosti k zastávání úřadu následkem choroby, vytčený v § 38 2. odst. lit. a) pensijního statutu města N. Z. ze dne 26. února 1914 č. 460/4129 a doložil lékařskými vysvědčeními dotvrzujícími, že je krátkozraký, má chronický katarh oční, trpí na počasný katarh žaludeční, je velmi špatně živený a trpí všeobecnou nervositou následkem válečných útrap, takže je toho času úřední práce neschopný.
Správní výbor města N. Z. vyslovil rozhodnutím ze dne 21. března 1921 pensionování Dra H. od posledního dne měsíce ve kterém mu pensionovací výnos bude doručen, při čemž odvolal se na § 26 pensijního statutu města N. Z.
Odvolání Dra Eugena G., hlavního fiskála města N. Z., vytýkající zejména, že prý Dr. H. ve svém pozdějším podání požaduje jen ode dne 1. listopadu 1920 svůj plat zadržený zatím až do pravoplatného vyřešení věci, zamítl správní výbor župy nitranské rozhodnutím ze dne 5. září 1921 a změnil nař. výrok jen v tom smyslu, že pensijní požitky připadají Dru H. dnem 1. dubna 1921, a to z důvodu, že podle § 26 pensijního statutu města N. Z. náležejí požitky pensijní prvým měsícem po dni nařízeného pensionování.
O stížnosti, kterouž proti tomuto rozhodnutí podává Dr. Eugen G. jako hlavní městský fiskál n-ský k Nss-u, uvážil Nss takto:
Žal. úřad vycházel zřejmě ze skutkového základu, že Dr. H. jest následkem choroby k zastávání svého úřadu neschopen, o kteroužto okolnost Dr. H. svou žádost za pensinování jediné opíral. Z té příčiny a opíraje se o předpis § 38, 2. odst., lit. a) pensijního statutu města N. Z., úřad přeložil Dra H. do pense i řídě se předpisem § 26 cit. pens. statutu přiznal mu pensijní požitky počínajíc měsícem po dni jeho sproštění od služby následkem pensionování, kteréžto sproštění stalo se v březnu 1921, tedy zcela v souhlasu s cit. §em 26 dnem 1. dubna 1921.
Stížnost tvrdíc, že Dr. H. opustil svémocně svůj úřad, odepřev dne 26. října 1919 jeho zastávání z jiných důvodů než pro chorobu mu v tom zabraňující, nevznesla námitky z tohoto tvrzení podle § 20 č. 4 cit. pens. statutu se podávající, že měl býti Dr. H. zbaven úřadu bez přiznání pense, nýbrž bere nař. rozhodnutí v odpor výslovně jen potud, pokud byl Dr. H. přeložen do stavu pense s přiznáním požitků pozdějším termínem než dnem 1. listopadu 1919. Avšak z okolností, o které opírá stížnost názor své námitky, že měl býti určen termín již dnem 1. listopadu 1919, neplyne po zákonu tento z nich vyvozovaný důsledek i není tu vytýkané nezákonnosti a jest tudíž stížnost po této stránce bezdůvodná.
Pokud stížnost vytýká, že úřad klada počátek pense Dra H. na den 1. dubna 1921, kdežto prý Dr. H. sám žádal za pensionování již dnem 19. listopadu 1919, pokročil protizákonně ultra petitum partium, jest podle § 5 zák. o ss nepřípustná z toho důvodu, že námitky takovéhoto obsahu st-l vůbec ve správním řízení a zejména v odvolání z rozhodnutí první stolice nevznesl a ani neuvedl fakta, o něž onu námitku nyní opírá, v důsledku čehož žal. úřad věc s této stránky konečně nevyřešil.
Slušelo tedy stížnost, která není v žádném svém bodu důvodnou, zamítnouti.
Pokud Dr. Jan H., jakožto přizvaná strana zúčastněná, při ústním líčení uplatňoval petit, aby Nss vyslovil, že stav jeho pense počíná teprve dnem vynesení nálezu tímto tribunálem, nedostává se po zákonu způsobilého podnětu pro nějaký věcný výrok Nss, kterýž podle §§ 2, 5, 6, 7, 18 a 21 svého zákona jest povolán jediné k věcnému přezkoumání naříkaného nálezu se zřetelem k stížnosti proti němu podané a v mezích bodů uplatňovaných st-lem, jímž arciť není Dr. H. jako strana zúčastněná a mající právně uznaný zájem jen na zachování napadeného rozhodnutí v platnosti (§ 19 právě cit. zák.).

Citace:

Nález č. 1838. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 231-232.